Navzdory tomu, že má Německo historicky nejnižší nezaměstnanost a bez práce jsou jen dva miliony lidí, země postrádá zdravotní sestry, pečovatele, stavební dělníky, tesaře, elektrikáře nebo IT specialisty.
Německé firmy podle stanice Deutsche Welle dlouhodobě naléhají na vládu,aby usnadnila vstup do země kvalifikovaným pracovníkům, včetně těch žijících mimo území Evropské unie.
Podle Stefana Heradege z Asociace německých obchodních a průmyslových komor více než šedesát procent podniků uvádí, že nedostatek zaměstnanců výrazně ohrožuje jejich růst.
Deník Süddeutsche Zeitung v úterý zveřejnil několik detailů z předběžného návrhu nového imigračního zákona, který by měla vláda kancléřky Angely Merkelové schválit do konce roku.
Jednou z klíčových změn by mělo být zrušení dosavadního opatření, podle kterého se lidé žijící mimo Evropskou unii a Německo mohou o kvalifikované pozice ucházet až ve chvíli, kdy v těchto zemích není na práci odpovídající kandidát. Nové nařízení navíc nebude omezeno jen na odvětví, kde je aktuální nedostatek pracovních sil. To by znamenalo, že každý člověk s potvrzenou kvalifikací a pracovní smlouvou se může přestěhovat do Německa.
Vyřizování pracovních víz musí být rychlejší, říkají odborníci
Návrh zákona počítá i s tím, že by se kvalifikovaní pracovníci mohli do Německa odstěhovat na šest měsíců, během nichž si budou hledat práci nebo budou na volné noze. Podmínkou je, aby se o sebe postarali sami a uměli mluvit německy.
Odborníci na imigraci ze společnosti Mediendienst Integration nicméně podle Deutsche Welle upozorňují na to, že zavedení nového zákona bude užitečné jen ve chvíli, kdy bude mít Německo nejen potřebné administrativní zdroje ale také vůli k jeho zavedení. Největším problémem je podle nich zpracování žádostí o víza. Lidé žijící mimo Evropskou unii totiž musí často čekat i několik měsíců, než jim úřady povolení udělí.
Sestřička Mohamed. Němcům chybí pečovatelé, verbují je i v Africe |
„Pokud budeme mít nový zákon bez odpovídající byrokracie, nedokážeme zpracovat větší množství lidí,” říká právnička Bettina Offerová, která zastupuje velké německé firmy při hledání zahraničních zaměstnanců. Offerová se navíc často setkává s antipatií německých úředníků vůči přistěhovalectví, kteří zaměstnancům pracovní povolení zamítnou.
„Pokud se chceme stát atraktivní zemí pro zahraniční pracovníky, je třeba nabídnout další perspektivy. Například zkrátit dobu potřebnou k získání trvalého pobytu,” říká Thomas Gross, profesor práva z univerzity z Osnabrücku.
„Odvěký problém je také s dvojím občanstvím, které představuje pro mnoho lidí praktické kritérium, které Německo vylučuje,“ dodává Gross. Ve většině případů se totiž občané ze zemí mimo EU musí nejprve vzdát svého původního občanství, aby mohli přijmout to německé.
