Spor spočívá hlavně v rozlišení informací o potratech od reklamy. O kompromis usiluje nový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU), který se sice vyslovil pro nezbytné objektivní informování žen o možnosti podstoupit interrupci, ale odpůrcům aktuálního znění paragrafu 219a vytkl, že si cení více života zvířat než nenarozených dětí. Za to sklidil ve spolkovém sněmu kritiku od SPD, koaličního partnera své strany.
Spolková ministryně pro rodinné záležitosti Franziska Giffeyová (SPD) naopak uvedla, že právo žen na sebeurčení během těhotenství pro ni má vysokou prioritu. „Právo na informace - nikoli na reklamu - je přitom zásadní,“ dodala.
Bývalý spolkový ministr spravedlnosti (a současný šéf německé diplomacie) Heiko Maas (SPD) dokonce před časem paragraf 219a označil za pozůstatek z dob nacismu, kdy měl stát kontrolu nad těly svých občanů.
Změny potratového zákona dále vylučuje i CSU, bavorská sestra konzervativní CDU. Její zástupci přitom podobně jako církev argumentují ochranou nenarozeného života.
Lékařka musela zaplatit pokutu
Zmíněný paragraf 219a zakazuje propagaci umělého přerušení těhotenství za účelem finančního zisku. Diskusi o paragrafu vyvolal případ lékařky Kristiny Hänelové, které v listopadu 2017 nařídil soud zaplatit pokutu ve výši 6 000 eur (přibližně 150 tisíc korun), protože na webu své ordinace informovala o možnostech interrupce.
O zmírnění podmínek trestního stíhání v případě šíření informací o potratech usilují i němečtí liberálové (FDP). Úplné zrušení zákazu požadují Zelení a Levice. Stejný cíl původně sledovala i SPD, ale její představitelé nechtěli vytvářet spory v rámci koalice s CDU, která vznikla po dlouhém půlročním vyjednávání. Spolková ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová (SPD) má proto nyní předložit nový návrh zákona, podle kterého nebudou případy podobné tomu lékařky Hänelové trestnými činy.
