Němci mohou formulář vyplnit se sčítacím komisařem, sami nebo elektronicky. Ilustrační foto.

Němci mohou formulář vyplnit se sčítacím komisařem, sami nebo elektronicky. Ilustrační foto. | foto: Ondřej Surý, MF DNES

Německo poprvé od sjednocení sčítá obyvatele, stačí jich na to třetina

  • 5
V Německu začalo sčítání obyvatel, bytů a domů. Úřady si od něj především slibují zjištění toho, kolik lidí v zemi opravdu žije. Poslední sčítání totiž Němci absolvovali ještě v 80. letech minulého století v době existence dvou německých států.

Němečtí statistici dodnes používají data získaná při sčítání v roce 1987 v někdejším západním Německu. Poslední údaje týkající se populace bývalé komunistické části státu jsou dokonce z roku 1981. V obou případech je statistický úřad pravidelně aktualizuje podle informací ve veřejných registrech, sami jeho pracovníci ale přiznávají, že tyto údaje už mohou být značně nepřesné.

"Německo potřebuje provést sčítání," obhajoval ho na tiskové konferenci předseda Spolkového statistického úřadu Roderich Egeler. Už jen z toho důvodu, aby zjistilo, zda má skutečně předpokládaných 81,8 milionu obyvatel. "Jsme přesvědčeni, že skutečný počet obyvatel Německa by mohl být zhruba o 1,3 milionu nižší, než ukazují úřední statistiky," tvrdí Egeler.

Proč se Němci také sčítají?

Přesný údaj o počtu obyvatel není důležitý jen do učebnic zeměpisu. Podle toho, kolik kde žije lidí, se totiž přidělují peníze pro jednotlivé spolkové země a obce nebo se určují obvody při volbách. Některá města tak mohou přijít o tučné příspěvky do svých rozpočtů. Sčítání před 24 lety totiž odhalilo, že ve vícero lokalitách žilo mnohem méně lidí, než úřady prezentovaly. Týkalo se to například i bavorské metropole Mnichova.

Výsledek nynějšího zjišťování populace by se mohl podle deníku Die Welt citelně dotknout hlavně východoněmeckých měst. Po pádu železné opony a znovusjednocení země v roce 1990 z nich odešly zástupy lidí na západ, řada z nich se ale podle statistiků neodhlásila.

Jiné obce naopak mohou na sčítání vydělat. "Může se stát, že nějaké město, kde je nyní málo míst ve školkách, protože nemá moc peněz, po sčítání dostane k dispozici o pár milionů víc, neboť bude mít víc obyvatel, než se předpokládalo," vysvětlil Gert Wagner, který stojí v čele odborné komise dohlížející na sčítání.

Sečte se jen asi třetina Němců

To se koná podle odlišného modelu, než jaký si v předchozích týdnech vyzkoušeli při svém sčítání lidu, bytů a domů Češi. Hlavní rozdíl je v tom, že do německého cenzu se zapojí jen část populace. Projekt počítá se zjišťováním údajů u všech majitelů domů a bytů, kterých je okolo 17,5 milionu, mezi asi dvěma miliony lidí žijících v ubytovnách, na internátech nebo v domovech pro seniory a u dalších téměř osmi milionů obyvatel v rámci mapování domácností. Celkem by se tak měla sčítání v Německu aktivně zúčastnit asi třetina občanů.

Informace získané od nich totiž jen doplní, případně upřesní data, která statistici vyčtou z veřejných registrů. Tento kombinovaný systém obstarávání údajů Němci zvolili hlavně kvůli ušetření peněz. I tak je ale letošní sčítání, které po všech svých členských státech požaduje Evropská unie, vyjde na 710 milionů eur (17,2 miliardy korun).

Formuláře mohou Němci vyplnit se sčítacími komisaři, kteří nyní začnou navštěvovat vybrané domácnosti a ubytovny, nebo sami a poslat je zpátky poštou či elektronicky. Sčítání potrvá do konce července, uvádí se ale stav k dnešnímu datu.

I Němci mají strach kvůli osobním údajům

Svým obsahem se německé formuláře příliš od těch českých neliší. Podrobněji se dotazují na vyznání a migrační původ. Tyto údaje mají podle úřadů pomoci při tvorbě integrační politiky; se zařazováním přistěhovalců do společnosti má totiž Německo problémy.

Stejně jako v Česku provází sčítání také u západních sousedů nedůvěra některých obyvatel, zejména kvůli obavám ze shromažďování osobních dat a zajištění jejich bezpečnosti. Účast na něm je ale povinná a při nedodání údajů hrozí pokuta 300 až 5 000 eur (7 200 až 120 tisíc korun). Egeler nicméně neočekává bojkot v takovém rozsahu, že by výsledky zjišťování statisticky znehodnotil.

První poznatky chce jeho úřad zveřejnit příští rok na podzim. Celkové vyhodnocení má být hotové do dvou let.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video