Duda se sešel se Steinmeierem brzy ráno. Vzpomínková akce začala v 4:40, což byl podle přeživších čas, kdy začaly padat první bomby. Mezi hosty byli i přeživší náletu, který si vyžádal odhadem 1 200 obětí a zničil 70 procent města. Pietu zahájila minuta ticha.
Duda v projevu poděkoval Steinmeierovi, že se připomínky bolestivého výročí zúčastnil. Nálet na Wieluň označil za teror a kruté barbarství. „Světová válka změnila svět. To nesmíme nikdy zapomenout,“ prohlásil Duda.
Německý prezident ve svém vystoupení uvedl, že to byli Němci, kdo se v Polsku dopustil zločinů proti lidskosti. „Skláním se před oběťmi přepadení Wieluně. Skláním se před polskými oběťmi německé krutovlády. A prosím o odpuštění,“ řekl Steinmeier.
Pieta se brzy ráno konala také na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk, a to za účasti polského premiéra Mateusze Morawieckého a místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse.
Útok německých jednotek na tamní polskou posádku za úsvitu 1. září 1939 byl dlouho považován za začátek druhé světové války, první bomby ale dopadly na Wieluň. „Noc je nejčernější těsně před svítáním. Polsko útok nacistického Německa zaskočil a znamenal nejčernější dny v našich dějinách,“ prohlásil Morawiecki.
„Boj Poláků na Westerplatte měl trvat sedm hodin, ale trval sedm dnů. Byl to předpokoj pekla, předpokoj toho, co Němci ukázali v dalších šesti letech,“ dodal. Počínání okupantů označil za „genocidu spáchanou na polském národu“.
Symbol totální války. Před 80 lety spadly bomby na Wieluň, polskou Guerniku |
Polsko v každý den války a okupace přicházelo v průměru o 3000 svých občanů. Podle odhadů ztratilo celkem pětinu svých občanů, včetně drtivé většiny z třímilionové židovské komunity. „Je potřeba o těch obětech hovořit, a je potřeba domáhat se zadostiučinění,“ pronesl Morawiecki.
Kromě milionů obětí připomněl i velké hmotné a finanční válečné škody, které se Polsko snaží napravit desítky let. Parlamentní komise v Polsku pracuje na odhadu škod, které Polsko utrpělo za války a které chce Varšava předložit Berlínu k úhradě. Německá vláda ale považuje otázku odškodnění za uzavřenou.
Dnes je hrozbou imperialismus ruský, naznačil Duda
Hlavní připomínková akce se konala v centru metropole Varšavy. Podle polské televize na ni přijely delegace ze čtyř desítek států, dohromady asi 250 hostů, včetně 17 hlav států. Heslem ústřední ceremonie na Pilsudského náměstí je „Paměť a varování“.
OBRAZEM: V září 1939 lehlo Polsko popelem. Začala druhá světová válka |
Mezi zahraničními státníky vyčnívala německá kancléřka Angela Merkelová a americký viceprezident Mike Pence. Dorazil i český prezident Miloš Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Úvodní projev na náměstí, kde se nachází i hrob neznámého vojína, přednesl Duda, následně Steinmeier a pak Pence. Duda v narážce na ruskou politiku vůči Gruzii a Ukrajině vybídl k rozhodné obraně před oživením imperiálních ambicí v Evropě.
„Možná by nebylo válečné apokalypsy, kdyby se Západ ostře postavil proti anšlusu Rakouska, proti pronásledování Židů, kdyby mezinárodní společenství stanulo na obranu Československa,“ zdůraznil. „Musí být jasné, že každá agrese narazí na rozhodnou odpověď. To je výzva současnosti. ‚Byznys jako obvykle‘ a zavírání očí je způsob, jak souhlasit s dalšími útoky,“ varoval.
Připomněl i to, že polská vojska se v září 1939 ocitla v kleštích, když se k německému útoku 17. září zrádně přidala sovětská armáda. Po válce se podle něj Poláci ocitli „pod jinou okupací - sovětskou“. Poděkoval západním spojencům za podporu, která pomohla polskému protikomunistickému hnutí Solidarita k vítězství. To přispělo i ke sjednocení Německa.
Polku rozzlobili němečtí filmaři, koncentrační tábory označili za polské |
„Němci ponížili Poláky tím, že na polském území vybudovali mašinerii vyhlazování,“ řekl Duda. „Náš národ se nikdy nevzdal. Existoval podzemní stát, podzemní armáda, partyzáni v lesích. Mládež ve Varšavě v srpnu 1944 povstala proti Němcům, mnohdy s holýma rukama - tak toužili po pomstě,“ uvedl.
„Povstalci byli rozdrceni. Stalin zastavil svá vojska na Visle a počkal, až povstání vykrvácí,“ dodal s tím, že Němci ve Varšavě vyvraždili 50 000 civilistů. Někteří veteráni během projevu plakali.
Steinmeier ujistil, že Německo nezapomene na polské oběti a utrpení, způsobené Berlínem. Vyzval k usmíření. Pence ocenil, že Poláci se nikdy nevzdali. Jejich odvahu podle něj nikdo nezlomil, a to ani za nadvlády Sovětů. Zmínil i další národy kdysi zotročené Evropy, včetně Čechů.
Trump polský nárok na reparace nepodpořil
„Myslím, že je to pro nás velmi důležité. Jak to výročí, tak omluva od Němců,“ řekla zpravodaji ČTK dvacetiletá Agnieszka. Tak jako mnoho dalších se vydala na varšavskou ulici Nowy Świat, vyzdobenou k výročí polskými vlajkami - a zablokovanou pro dopravu betonovými kvádry a policejní hlídkou v rámci bezpečnostních opatření.
Polsko vystavilo Německu účet za válečné škody, chce 850 miliard dolarů |
„To je těžká otázka, upřímně řečeno nemám na ni vlastní názor,“ shodně odpovídá Agnieszka na dvě citlivé otázky výročí. Tou první je, zda bylo správné, že polští hostitelé nepozvali do Varšavy ruského prezidenta Vladimira Putina, což Moskva vnímá jako urážku. Druhá se týká sporu, zda se má nynější polská vláda domáhat od Německa kompenzací za válečné škody.
Podle pozorovatelů záleží i na výsledku říjnových parlamentních voleb, zda se Varšava pokusí předložit válečný účet Berlínu. Trump podle polského rozhlasu označil reparace za „záležitost Polska a Německa“.
„Svět neměl svědomí“
Polská média jsou plná vzpomínek na začátek války, ale nechybí ani reminiscence a srovnání s dnešní situací. Koneckonců, i výjimečně teplé počasí spojuje dnešek s dobou před 80 lety. K paralelám vybízí i napětí v Evropě po ruské anexi Krymu a vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté bojují s vojsky prozápadní vlády v Kyjevě.
Šéf polské obrany vyměnil generální štáb a takřka všechny velitele |
„Jsou situace, ze kterých není východiska, kromě jediného. V roce 1939 se Polsko muselo bránit a chtělo se bránit. Bojovali jsme za svobodu. Mysleli jsme si, že otřeseme svědomím světa. Ale svět neměl svědomí,“ řekl serveru wp.pl válečný veterán plukovník Romuald Lipiński.
Tehdejší polští spojenci Británie a Francie sice vypověděli Německu válku, ale žádné velké vojenské akce na pomoc Varšavě nepodnikli.
„Ne, doufám, že k tomu nedojde, že lidé jsou už moudřejší, i když se říká, že historie se opakuje,“ odpovídá Agnieszka na otázku, zda se neobává nové války.
„Analýza bleskové porážky v roce 1939 by měla být lekcí pro bezpečnost Polska ve 21. století. Ale vládnoucí tábor si z této lekce poučení nevzal,“ uvedl v opozičním listě generál Miroslaw Róžański. Z armády odešel kvůli sporům, jak by měly být ozbrojené síly na obranu připraveny.
Není nakloněn nově budovaným „jednotkám teritoriální obrany“, hájícími každou píď země, třeba i v týlu budoucího nepřítele. Dal by přednost armádě vybavené prostředky schopnými eliminovat nebezpeční, ještě než dorazí k hranicím Polska.
Polsko je sice součástí spojenectví v Evropské unii a Severoatlantické alianci, ale za prvořadou povinnost generál považuje postarat se o obranu především vlastními silami.
Jak se před Mnichovem na válku chystalo Československo:
