Německo nabízí 5 tisíc vojáků

Berlín - Německá vláda je připravena vyslat do nových sil rychlé reakce NATO více než 5 tisíc vojáků. Podle vyjádření spolkového ministerstva obrany jde o síly odpovídající tomu, jakou pozici Německo v alianci zaujímá dnes a jakou bude zaujímat v budoucnosti. Síly NATO mají mít do roku 2006 až 21 tisíc vojáků schopných zasáhnout kdekoliv na světě.

V silách budou sloužit také němečtí specialisté na boj proti zbraním hromadného ničení, minolovky a šest letounů typu Tornado.

Severoatlantická aliance přitom počítá s tím, že letos v říjnu už bude mít k dispozici první část nových sil rychlé reakce, které by byly schopny rychle zasáhnout v krizových oblastech kdekoliv na světě. Na vytvoření nových sil, které mají čítat až 25 tisíc vojáků, se dohodli členské státy aliace na loňském summitu v Praze.

Vrchní velitel sil NATO v Evropě, americký generál James Jones předpokládá, že by právě tato první část tvořila jádro elitních sil rychlé reakce, které by prakticky okamžitě mohla aliance vyslat jako expediční sbory do ohnisek konfliktů.

Právě takové jednotky, kterými disponují například Spojené státy či Británie, alianci dosud chyběly. Na jádro sil by pak podle Jonese navazovaly specializované síly, jako například jednotky protichemické a protibiologické ochrany. Podle potřeby by NATO mohlo povolat 15 až 25 tisíc vojáků.

Nové síly rychlé reakce budou jakousi originální "skládačkou" z pozemních,

SOUHRNY ZPRÁV

vzdušných i speciálních jednotek. Jones navíc odmítl obavy skeptiků, že nové síly rychlé reakce budou jen jakousi "americkou cizineckou legií", kterou budou Spojené státy používat pro své operace. "Velení i složení bude evropské," prohlásil Jones. Nové síly rychlé reakce zapadají přesně do plánů na transformaci NATO v reakci na nové hrozby 21. století a patří doslova mezi vojenské priority.

Plán na vytvoření jednotky složené z elitních skupin armád členských zemí NATO představil americký ministr obrany Donald Rumsfeld svým aliančním kolegům na loňském zářijovém zasedání ministrů obrany ve Varšavě a definitivně o vzniku rozhodli delegáti pražského summitu v listopadu.

Nové speciální síly schopné zasáhnout kdekoliv na světě během několika hodin by měly být podle amerického plánu složeny z elitních pozemních jednotek, letounů včasné výstrahy systému AWACS, námořních jednotek a sil protichemické a protibiologické obrany. Nové jednotky by měly být nasazovány v ohniscích konfliktů a především pak v boji proti terorismu.

Zájem podílet se na složení sil oficiálně proklamovala už například Belgie, ale i Česká republika. Dnes již bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík představil vizi, že by čeští armádní experti mohli v rámci sil rychlé reakce vybudovat nový protichemický a protibilogický prapor, kterému by i veleli.