Z 50 tisíc neúspěšných žadatelů jich 35 tisíc odešlo dobrovolně, ale přes
16 400 úřady vyhostily. Německo se neúspěšné žadatele o azyl snaží k vycestování zpět do země původu motivovat finančně, v případě nutnosti pak migranty deportuje. S tím je ale spojena řada problémů.
Mnoho zemí návrat běženců na své území sabotuje a samotní uprchlíci se nezřídka snaží před policií schovat, aby nemohli být vyhoštěni. To byl i případ tří z 25 Iráčanů, kteří letos na jaře přišli z České republiky do Německa. Saská policie se je v létě pokusila deportovat, ale nenašla je.
Švédský uprchlický sen končí. Běženci se vrací domů |
Za prvních sedm měsíců letošního roku požádalo v Německu o azyl podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) téměř 470 tisíc lidí, nejčastěji ze Sýrie (42 procent), Afghánistánu (17) a Iráku (14 procent). Velká část z nich ale do spolkové republiky přišla už loni, kdy do země dorazilo celkem 1,1 milionu běženců.
Podobnou statistickou bilanci má i Švédsko, kam mířilo po Německu nejvíce uprchlíku v přepočtu na obyvatele. Loni podalo žádost o azyl 160 tisíc lidí. Švédská agentura pro migraci však odhaduje, že v letošním roce to bude až o sto tisíc méně. Žadatelé jsou zklamaní a vrací se domů (psali jsme podrobně zde).
