Merkelová se k pětiletému výročí migrační krize vyjádřila v pátek během své tradiční letní tiskové konference. Uvedla, že větu vyřkla „během velmi speciální situace, která byla též velkou výzvou“. Proslulý výrok se podle ní stal „trochu příliš nezávislým“. Merkelová by nyní nenapadlo jej znovu zopakovat, protože „každá krize a každá výzva má svůj vlastní jazyk“.
Kancléřka svůj přístup k migrační krizi opětovně hájila. „Udělala bych to znovu stejně,“ řekla ke svému „zásadnímu rozhodnutí“ otevřít německé hranice migrantům. „Když lidé stojí na německo-rakouské nebo rakousko-maďarské hranici, musíte se k nim chovat jako k lidským bytostem,“ vysvětlila.
„Zvládli jsme toho za ten čas opravdu hodně,“ dodala Merkelová o uplynulých pěti letech. Konkrétně zmínila například ty migranty, kteří již v Německu složili maturitu a zapsali se na vysokoškolské studium.
Strany se ptají, zda Německo krizi skutečně zvládlo
Německé politické strany jsou ovšem s optimistickým hodnocením pětiletého vývoje opatrnější. Kancléřčina Křesťanskodemokratická unie (CDU) se k výročí nechce příliš vyjadřovat. „Uprchlickou krizi Německo zvládlo dobře,“ sdělil ČTK mluvčí strany Hero Warrings. „CDU toto výročí ale nijak dále komentovat nebude,“ dodal.
O samotné větě, která již bude navždy spojována s érou Merkelové, nechtějí diskutovat ani vládní mluvčí. „O větě ‚Zvládneme to‘ a jejím významu v kontextu přijímání uprchlíků v roce 2015 se hovořilo mnohokrát, mluvila o tom i kancléřka. Dnes k tomu již nic nemůžeme dodat,“ řekl jeden z vládních mluvčí.
KOMENTÁŘ: Jak vypadá politika podle morálky, uvažuje politolog Robejšek |
Z řad německé sociální demokracie (SPD) zaznívají výtky na adresu způsobu, jak se Merkelová rozhodla situaci řešit. „Bylo špatné, že naši evropští partneři nebyli dostatečně zapojeni, což nám dodnes dělá obrovské potíže,“ řekl stanici Deutsche Welle Lars Castellucci, mluvčí parlamentní skupiny SPD pro migrační politiku.
Nejpřísněji hodnotí pětileté výročí Alternativa pro Německo (AfD), kterou vlna nespokojenosti s německou imigrační politikou vynesla k výšinám moci. Ve volbách v roce 2017 se AfD stala třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu.
„Kde jen začít? Německo si naložilo příliš. V mnoha ohledech za sebou svými osamocenými rozhodnutími z roku 2015 nechala Angela Merkelová hromadu střepů,“ uvedlo tiskové středisko AfD.
Protiimigrační strana poukazuje především na to, že příchod běženců s sebou přinesl řadu problémů včetně kriminality či problematické integrace. Začlenění podle AfD komplikuje, že přes 80 procent žadatelů o azyl nemůže předložit doklady o vzdělání nezbytné k získání pracovního místa.
„Vypadá takhle nějak zázrak na poli odborných pracovníků, které nám staré politické strany a média nadšeně slibovaly?“ uvedla AfD. Údaje převzala z odpovědi braniborské vlády na parlamentní dotaz, ve které zemský kabinet sdělil, že prokázat se profesními doklady uznatelnými v Německu může pouze 16 procent mužů a 15 procent žen přicházejících do Braniborska jako běženci.
Německá média během migrační krize držela vládní linii, tvrdí studie |
Zelení naopak přijímání běženců a jejich integraci vnímá jako dlouhodobý závazek. „Byl to, či spíše je to úkol, na kterém musíme dále pracovat. Pokud jde například o otázky výuky jazyka, bydlení, tak to musíme dále jako společnost rozvíjet,“ říká spolupředsedkyně strany Annalena Baerbocková. Poznamenala, že od politiků se v této věci žádají odpovídající politické kroky.
Podle komentátorů výrok a následně kritické reakce na něj naznačují, že Merkelová nedokázala veřejnosti srozumitelně vysvětlit, jakým způsobem se Německo chystá migrační krizi zvládnout. Kancléřka si podle nich uvědomila tuto chybu a zohlednila jej při svém letošním oceňovanému televizním projevu ke koronavirovým omezením.
5. září 2016 |
