Ve městě Gaggenau na jihozápadě Německa měl vystoupit turecký ministr...

Ve městě Gaggenau na jihozápadě Německa měl vystoupit turecký ministr spravedlnosti Bekir Bozdag, úřady však jeho vystoupení z bezpečnostních důvodů zrušily (2. března 2017). | foto: AP

Německé město zrušilo mítink tureckého ministra, vzápětí tam ohlásili bombu

  • 70
Město Gaggenau na jihozápadě Německa ve čtvrtek zrušilo vystoupení tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga, který tam měl podpořit kontroverzní změny ústavy své země. Radnice to podle stanice SWR zdůvodnila přílišným zájmem lidí o účast na akci, kvůli němuž měla obavy o jejich bezpečnost. Hned v pátek ráno na radnici města někdo nahlásil bombu.

Město budovu vyklidilo a několik hodin ji prohledávala policie. Nic podezřelého nenašla, uvedla veřejnoprávní televize ARD. Anonym výhrůžku zdůvodnil právě zrušením vystoupení tureckého ministra.

Občané Turecka, včetně těch žijících v zahraničí, budou v dubnu hlasovat o změnách ústavy, které jsou podle kritiků krokem od demokracie, protože do rukou prezidenta soustředí přílišnou moc. Mohou podle nich také vést k omezení základních lidských práv.

Na podporu ústavních změn v Německu, kde žije velká turecká menšina, opakovaně vystupují přední turečtí činitelé, což ve spolkové republice budí nevoli řady politiků (psali jsme zde). Projev Bozdaga v Bádensku-Württembersku měl navíc přijít v době, kdy je v turecké vazbě německo-turecký novinář deníku Die Welt Deniz Yücel, jehož propuštění požaduje i kancléřka Angela Merkelová.

Řadě německých politiků proto přišlo paradoxní, aby Bozdag využíval svobody slova v Německu k propagaci kontroverzních změn ústavy v době, kdy je stejná svoboda v Turecku mnoha lidem upírána.

Tureckého ministra krok města nepotěšil. „Tomu se nedá říkat demokracie,“ prohlásil na adresu Německa. Naproti tomu v Turecku podle Bozdaga panuje „demokratické klima“. Bozdag v reakci zrušil setkání se svým německým protějškem Heiko Maasem a turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo německého velvyslance, aby s krokem vyjádřilo nesouhlas.

Erdogan kritizoval prominentní deník, šéfredaktor skončil

V Turecku mezitím nadále pokračují rozsáhlé čistky, jichž nejsou ušetřeni ani novináři. Prominentní list Hürriyet ve čtvrtek odvolal svého šéfredaktora kvůli kritice, kterou proti deníku vznesl prezident Recep Tayyip Erdogan.

Příčinou Erdoganovy nespokojenosti s redakcí Hürriyetu byl článek otištěný 25. února. Uvádělo se v něm, že si vláda nevyžádala názor armády, než zrušila zákaz nošení islámských pokrývek hlav pro ženy v armádě. Článek vyzněl jako narážka na rozkol mezi armádou a vládou, což je po loňské nezdařeném převratu v Turecku citlivé téma.

Dosavadního šéfredaktora Sedata Ergina nahradil zkušený novinář Fikret Bila. List o středeční výměně informoval pouze krátce a napsal, že se Ergin cítí unavený a vrátí se k psaní komentářů.

Méně Atatürka, více Erdogana a islámu. Turecko přepisuje školní osnovy

„Nejde nám o nic jiného než o žurnalistiku, naší nejlepší pojistkou je nezávislost. Naše politické principy i profesionální etika jsou pevně stanoveny. Začíná nová éra,“ řekla při předávání funkcí členka vedení listu Vuslat Doganová Sabancová.

Hürriyet patří ke konglomerátu Dogan Holding, jehož zakladatel Aydin Dogan byl ve středu předvolán k soudu kvůli obvinění z podvodného obchodování s pohonnými hmotami. Osmdesátiletý Dogan vedl konglomerát do roku 2010, nyní je jeho čestným ředitelem a patří k významným osobnostem tureckých sekulárních kruhů. S Erdoganem a jeho vládnoucí Stranou spravedlnosti a rozvoje má napjaté vztahy.

Výjimečný stav ještě potrvá

V Turecku po pokusu o státní převrat dosud platí výjimečný stav. Erdogan ve čtvrtek prohlásil, že potrvá tak dlouho, dokud se situace neuklidní. Výjimečný stav umožňuje vládě bez oslovení parlamentu přijímat dekrety a nařízení omezující základní občanská práva pod záminkou ochrany státu před rozvratem.

V daném ovzduší se podle všeho uskuteční v polovině dubna i referendum o posílení pravomocí prezidenta.

Pokus o puč, při kterém zahynulo více než 240 lidí, uskutečnila část armády loni 15. července. Vláda z jeho zosnování viní islámského duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Gülen všechna obvinění odmítl a pokus o puč odsoudil (vše o puči čtěte zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue