Německo a Francie nově zřizují společnou obrannou a bezpečnostní radu. Užší má být i spolupráce v oblasti hospodářství, kde se počítá s harmonizací práva, zřízením rady hospodářských expertů a postupným vznikem jednotného hospodářského prostoru.
V oblasti školství budou obě země usilovat o větší propojení vzdělávacích systémů či zvýšení počtu žáků a studentů, kteří se učí jazyk druhého státu. Vznikat mají společné vědecké iniciativy.
Smlouva počítá se zřízením společného fondu, z něhož budou podporovány občanské iniciativy nebo partnerství měst v obou zemích.
Dohoda má také zjednodušit život lidem v okolí společných hranic, třeba lepším propojením zdejších silnic a železnic. V obou státech vznikne výbor pro přeshraniční spolupráci.
Další body 16 stránkové smlouvy, která má celkem 28 článků, se týkají například boje proti terorismu, klimatických otázek a energetické politiky nebo rozvojové politiky vůči Africe.
Merkelová s Macronem navazují na Adenauera s de Gaullem
Podle Macrona obě země takzvanou Cášskou smlouvou otevírají novou kapitolu spolupráce. Merkelová dnešek označila za důležitý den německo-francouzského přátelství.
Siamská dvojčata Francie a Německo. Spojí politiku, ekonomiku i vodovody |
„Obnovujeme základ našeho vztahu,“ poznamenala šéfka německé vlády v narážce na to, že podepsaná dohoda navazuje na Elysejskou smlouvu, v níž se přesně před 56 lety k těsné spolupráci svých zemí zavázali jejich tehdejší představitelé Konrad Adenauer a Charles de Gaulle.
„Myslím, že by byli hrdí na to, že ta smlouva dodnes trvá a vzkvétá,“ poznamenal Macron k dohodě z roku 1963, která byla klíčová pro poválečný vývoj německo-francouzských vztahů.
Rozšíření tehdejší smlouvy je podle Merkelové nutné, protože „žijeme ve zvláštních časech“, které vyžadují nové a rozhodnější odpovědi. Stejně jako Macron přitom zmínila výzvy, které představuje oslabení dosavadního mezinárodního řádu, klimatické změny nebo vystoupení Británie z Evropské unie. „V tomto světě a v této Evropě musí Německo a Francie přijmout zodpovědnost a ukázat cestu,“ vyjádřil své přesvědčení francouzský prezident.
Němci chtějí spolurozhodovat v Radě bezpečnosti OSN
Smlouva, jejíhož podpisu se na Cášské radnici zúčastnil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, si klade za cíl mimo jiné posílit schopnost Evropy jednat samostatně v zahraniční a bezpečnostní politice. Berlín a Paříž zároveň slibují, že se zasadí o posílení a prohloubení hospodářské a měnové unie.
Francouzi a Němci končí s EU, píše v komentáři exprezident Klaus |
Záměrem je i prosadit Německo za nového stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Berlín by pak mohl v tomto orgánu výhledově získat i právo veta, kterým zatím disponují pouze Francie, Británie, USA, Rusko a Čína.
Do Rady se ale snaží protlačit i řada dalších, zejména neevropských států, například Indie, Brazílie a Jihoafrická republika. Vleklá jednání o reformě OSN dosud jasnou shodu nepřinesla.
„Práce podpisem nekončí, smlouva se musí naplňovat den za dnem,“ zdůraznila Merkelová na ceremonii, během níž zazněly hymny Německa, Francie i Evropské unie. „Po smlouvě musejí následovat činy,“ podotkl ve stejném duchu Macron, proti němuž před radnicí protestovalo přes sto členů sociálního hnutí žlutých vest.
