Uprchlíci čekají v Berlíně před ministerstvem sociální péče, aby podali žádost...

Uprchlíci čekají v Berlíně před ministerstvem sociální péče, aby podali žádost o azyl. (10. srpna 2015) | foto: Reuters

Německem otřásá azylový skandál, ministr vnitra Seehofer je pod palbou

  • 521
Horst Seehofer má co vysvětlovat. Německý konzervativní ministr vnitra čelí ostré kritice kvůli skandálu kolem imigračního úřadu v Brémách, který asi 1 200 imigrantům udělil azyl, aniž by je důkladně prověřil. Policisté už zjišťují, jestli v chování úředníků hrála roli korupce.

Pobočka spolkového imigračního úřadu (BAMF) v Brémách podle německých médií v letech 2013 až 2016 hromadně udělila azyl asi 1 200 žadatelům, aniž by důkladně prošetřila, jestli na něj mají právo.

Podle státního zastupitelství šlo především o Kurdy, kteří se vydávali za irácké jezídy. Časopis Spiegel napsal, že azyl získali neprávem i bývalí trestanci a lidé podezřelí z napojení na teroristy. 

Jeden z azylantů prozradil, že kladné vyřízení žádosti v Brémách vyšlo na 1 000 eur (25 600 korun). Policie proto kvůli podezření z korupce vyšetřuje bývalou šéfovou brémské kanceláře Ulrike B. a dalších pět lidí.  

Vedení BAMF navíc čelí podezření, že neplechy v půlmilionovém městě nenechalo řádně prověřit, i když o nich minimálně od loňského února vědělo.  „Něco s tím udělejte, pokud možno potichu. Nechci, aby se musely prověřovat všechny detaily,“ citoval magazín Spiegel z e-mailu jednoho vysoce postaveného úředníka úřadu. 

Imigrační úřad sice proti Ulrike B. zahájil interní vyšetřování, jeho výsledkem však byla jen pokuta. Vedoucí brémského úřadu přišla o práci až minulý měsíc, kdy se o ni začala zajímat policie.

Pod šéfkou imigračního úřadu se houpe křeslo

A protože je imigrace v Německu třaskavé politické téma, musí se zpovídat i ministr vnitra Horst Seehofer, pod nejž imigrační úřad spadá. Příští týden bude vypovídat na zvláštním zasedání parlamentního výboru pro vnitřní záležitosti, které svolali opoziční Zelení. 

Další opoziční strany AfD a FDP dokonce volají po zvláštním parlamentním vyšetřování, píše Deutsche Welle. Pro jeho zahájení by musela hlasovat čtvrtina Spolkového sněmu. Kritické hlasy na adresu Seehofera se ozývají i z řad koalice. „Potřebujeme imigrační úřad, který funguje pokud možno co nejlépe,“ rýpl si do Seehofera expert SPD na záležitosti vnitra Burkhard Lischka.

Někdejší bavorský premiér, který si zakládá na tvrdém postoji vůči imigraci, uvedl, že kvůli skandálu přijme organizační a zřejmě i personální opatření. „V příštích týdnech učiním opatření, která budou mít dopad na BAMF i lidi, kteří tam pracují,“ prohlásil Seehofer. Křeslo se houpe především pod šéfkou BAMF Juttou Cordtovou.

Zelení dávají najevo, že po její hlavě netouží. „Pokud pan Seehofer odvolá paní Cordtovou, tak jen těžko najdeme někoho, kdo za to ponese politickou odpovědnost. Chceme, aby nám paní Cordtová dala jasné informace, co se v uplynulých měsících a letech dělo. Odvolat paní Cordtovou nestačí,“ podotkla expertka Zelených na imigrační politiku Luise Amtsbergová.

Azylová anomálie

Seehofer ve středu brémské pobočce zakázal rozhodovat o žádostech o azyl. „Důvěra v kvalitu azylového řízení a integrita přijímacího centra v Brémách je masivně poškozená,“ uvedl ministr podle ČTK.

Cordtová minulý týden oznámila, že v reakci na skandál nechá prověřit všechny žádosti o azyl, které byly od roku 2000 v Brémách kladně vyřízeny. Celkem jde o 18 000 případů. Zatím jich prověřil 1 320 a 40 procent z nich zrušil. V jiných městech to přitom bylo v průměru jen 5,8 procenta.

Imigrační úřad je ve středu pozornosti od migrační krize v roce 2015, kdy do Německa přišly statisíce uprchlíků a migrantů z Blízkého východu a Afriky. BAMF tehdy čelil kritice, že nápor žadatelů o azyl nezvládá. Brémský skandál image úřadu dál nahlodal: v průzkumu Deutsche Welle 80 procent oslovených uvedlo, že jejich důvěra v BAMF je „omezená“ či „velmi omezená“.

Aféra podle webu The Local navíc ukázala na zajímavou anomálii. Úspěšnost žadatele o azyl totiž hodně záleží na tom, v jakém německém městě si o něj požádá. Data z loňského října například ukazují, že Iráčané a Afghánci měli v Brémách dvakrát větší šanci na udělení azylu než jejich krajané, kteří žádost podali v Bavorsku či Braniborsku.

Evropa páchá sebevraždu, z Francie bude islámská zem, řekl politolog v Rozstřelu (10/2016)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue