Na velké oslavy to pro CDU přesto nebylo. Se ziskem 32 procent hlasů je to za posledních třicet let její dosud nejhorší výsledek.
Podobně dopadli také sociální demokraté (SPD) v Braniborsku. I tady vládu nepřetržitě sestavovali právě oni. V zemských volbách se jim teď podařilo obhájit první místo, ovšem se ztrátou. Oproti roku 2014 získali jen 26 procent hlasů, což je o téměř šest procentních bodů méně.
Protestní strana Alternativa pro Německo (AfD) se sice v obou případech poohlížela po prvním místě, ale vládní strany se jí nakonec porazit nepodařilo a skončila druhá. Odtud tedy Kretschmerovo nadšení.
Přesto je AfD jedinou stranou, která může být plně spokojená. S 27,5 procenta v Sasku je to navíc za její krátkou, šestiletou existenci dosud nejlepší výsledek.
Liberální demokraté (FDP) v obou zemích nepřekročili pětiprocentní hranici. A Zelení si sice oproti minulým volbám polepšili, nicméně ne o tolik, kolik jim v minulých týdnech předpovídaly průzkumy.
AfD jako strana Východu?
S AfD sice do vládní koalice nikdo nechce, přesto tato strana s výsledkem 27,5 procenta v Sasku a 23,5 procenta v Braniborsku výrazně mění politickou mapu obou těchto zemí.
A za to, že oproti původním odhadům neskončila těsně kolem prvního místa, nemůže ani tak volební program CDU a SPD, jako spíše charizma a systematická práce jejich zemských ministerských předsedů: Michaela Kretschmera za CDU v Sasku a Dietmara Woidka za SPD v Braniborsku, kteří týdny před volbami neúnavně objížděli regiony a mluvili s voliči.
AfD v zemských volbách tradiční strany ještě nepokořila. Strmě však stoupá |
Za úspěchem AfD pak stojí několik faktorů: zaprvé se jí podařilo oslovit podstatnou část lidí, kteří k volbám běžně nechodí. Celá polovina z těch, kdo se v roce 2014 zdrželi, nyní dala hlas AfD. Na příkladu Saska je to v absolutních číslech 226 tisíc lidí. Dalších 84 tisíc pak přešlo od CDU.
Dalším faktorem je rostoucí nespokojenost obyvatel na východě Německa. Voliči AfD často zmiňují deziluzi s vývojem země po pádu Berlínské zdi, negativní vyhlídky do budoucna a pocit, že se cítí být „občany druhé kategorie“.
AfD na východě po postkomunistické Levici převzala roli strany nespokojených. V obou spolkových zemích k ní přešlo 40 tisíc voličů právě od Levice.
AfD se přinejmenším v těchto volbách podařilo vyhranit se jako strana, která hájí zájmy východních Němců. To jí sice v této části Německa může pomoci, ale pro voliče na Západě tím ztratí na atraktivitě.
Dobrých výsledků totiž v minulých letech oproti běžnému povědomí dosáhla i tady: v Bavorsku loni získala deset procent hlasů a o půl procentního bodu předběhla SPD. Nebo v bohatém Bádensku-Württembersku v roce 2016 jí voliči dali 15 procent hlasů. V levicově orientovaném Berlíně to ve stejném roce bylo 14 procent.
Vzdělání a infrastruktura
Také tematicky se AfD posunula. Témata jako migrační politika, s nimiž bodovala v posledních letech, ztrácejí na významu a priority se posouvají jinam.
Její voliči ji sice v oblasti migrace stále vnímají jako nejvíce kompetentní, avšak jako největší problémy Sasové uvádějí školství a vzdělávání, Braniboři pak chybějící infrastrukturu.
Právě ve východoněmeckých oblastech, které se potýkají s vylidňováním, AfD dosahuje vysokých výsledků, stejně jako v ekonomicky slabších regionech. Na Západě pak mezi její voliče patří ti, kdo pracují v průmyslu nebo mají podprůměrný příjem.
Jak se dařilo AfD v jiných volbách:
