Na nábřeží mezi vládními budovami v centru Berlína znějí tóny bachaty, salsy, kizomby a tanga a skupiny tanečníků využívají jednu z posledních letních nocí před blížícím se podzimem a zimou. Jen o pár desítek metrů dál sleduje asi stovka lidí světelnou projekci na moderní budově patřící k parlamentu: dokument o pádu Berlínské zdi, konci komunismu a znovusjednocení Německa.
Emoce podle mě do politiky příliš nepatří. To je i důvod, proč se tak daří Olafu Scholzovi. Je racionální, uměřený, stabilní. Dělá to dobře.
