Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Spojenci v Německu zplodili 400 tisíc dětí, nejvíc se činili Sověti

  2:01aktualizováno  2:01
Spojenečtí vojáci za sebou v Německu po druhé válce nechali mnohem více nemanželských dětí, než se dosud předpokládalo. Nejvíc z nich je potomky sovětských vojáků, kteří tamní ženy v mnoha případech znásilnili, zjistila německá historička Silke Sutjakowová s kolegou Rainerem Griesem.

Německé děti v 50. letech. Na některých potomcích spojeneckých vojáků byl jejich původ patrný na první pohled. | foto: Profimedia.cz

Když se po druhé světové válce Německo rozdělilo na čtyři okupační zóny (americkou, britskou, francouzskou a sovětskou), staly se německé ženy pro mnohé „osvoboditele“ válečnou kořistí, píší historici ve své nové knize nazvané „Parchanti - německé děti okupace po roce 1945".

„V období 1945 až 1955 jsme došli k zhruba 400 tisícům dětí. Nejméně 300 tisíc miminek mělo za otce sovětské vojáky,“ říká Gries. To je daleko více, než činily dosavadní odhady. Například Maria Höhnová ve své knize z roku 2002 napočítala pouze 66 tisíc dětí.

Autoři nové monoografie však své odhady považují za střízlivé. „Skutečná čísla mohou být každopádně vyšší, nesnažíme se jimi získat pozornost. Počítali jsme konzervativně a opatrně. Mimo jiné jsme se opírali o výpočty demografů,“ řekla Silke Sutjakowová listu Süddeutsche Zeitung.

„Sovětské“ děti odmítali i přesvědčení komunisté

Už název knihy upozorňuje na společenské stigma, s nímž po válce děti spojeneckých vojáků musely žít. „Společnost je odmítala a diskriminovala, děti a jejich matky to měly velmi těžké. Začalo to už v těhotenství. Mnoho znásilněných si přálo potrat a žádaly o něj u zdravotnických úřadů,“ dodává Gries.

Děti byly v zemi dosud poznamenané nacistickou ideologií častým terčem rasistických útoků. „Jedna rodina v sovětské zóně byla silně komunisticky orientovaná a velmi otevřená vůči Rudé armádě. Když však dcera otěhotněla s jedním ‚Rusákem‘, úplně ji zavrhli,“ vypráví Sutjakowová.

Žádoucí nebyly ani děti západních vojáků. Místní výbor pro veřejné blaho v Mannheimu například začátkem roku 1946 plánoval potomky amerických vojáků po přechodné době v sirotčinci vyvézt do USA.

K dětem se přihlásila jen Francie

Zhruba 70 % žen si své děti nechalo a přijali je i jejich příbuzní. „Je to obdivuhodné, protože ke společenskému stigmatu se přidala všudypřítomná poválečná nouze. Země byla zničená, jídlo bylo na příděl a mnoho lidí přišlo o vše,“ dodává Gries.

Matky navíc nedostávaly žádné peněžité příspěvky od státu a musely se o sebe postarat samy. Když žádaly o pomoc poválečného prezidenta Wilhelma Piecka, úřady jim pouze naznačily, ať si najdou práci, konstatuje historik.

O děti se nezajímaly ani státy, z nichž pocházeli jejich otcové. Výjimkou byla pouze Francie, která potomky svých vojáků automaticky považovala za své občany. Zhruba 1 500 dětí bylo předáno do Francie k adopci.

Sedmdesátníci své rodiče stále hledají

Z potomků spojeneckých vojáků jsou nyní již sedmdesátníci. Přesto se řada z nich stále snaží zjistit, kdo byl jejich otcem, v čemž jim pomáhají i specializované webové stránky jako například GI trace.org.

Hledání je však velmi obtížné, vysvětluje historička. Vojáci po válce zakládali ve svých vlastech vlastní rodiny a mnohdy ani nevěděli, že mají ratolesti i v Německu. Jejich německé partnerky na ně navíc s odstupem času měly pouze mlhavé vzpomínky, a svým potomkům byly schopné sotva sdělit jméno jejich otce.

Je však těžké se smířit s tím, že člověk neví, kdo je. „Stále se necítí úplní. Chtějí dohledat celou svou rodinu a konečně tak najít klid,“ řekla stanici Deutsche Welle.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

V Nigérii se odpálil sebevražedný atentátník, zabil nejméně 50 lidí

Nigerijští vojáci. Ilustrační foto

Při sebevražedném bombovém útoku u mešity na severovýchodě Nigérie v úterý zemřelo nejméně 50 lidí. S odvoláním na...

Zeman přistál v Soči, v úterý bude besedovat s Putinem

Prezident Miloš Zeman při setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem...

Na pětidenní návštěvu Ruska přiletěl český prezident Miloš Zeman. V černomořském letovisku Soči se v úterý zúčastní...

Hledaná ponorka hlásila technické potíže, zachycený zvuk z ní nepocházel

Argentinská ponorka, která před několika dny zmizela. Na palubě se nachází 44...

Pohřešovaná argentinská ponorka se ve středu vynořila a při poslední komunikaci s námořní základnou hlásila technické...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.