Hlasování o důvěře vyvolal sám kancléř ve snaze zlomit odpor části koaličních Zelených proti nasazení německých vojáků v zahraničí.
Těsně před hlasováním probleskovaly zprávy, že by Schröder z hlasování mohl vyjít jako vítěz. Čtyři z osmi poslanců Zelených, kteří s vysláním jednotek bundeswehru do Afghánistánu nesouhlasí, totiž na poslední chvíli couvli a přislíbili kancléři podporu.
Těsné vítězství
Rozhodoval ale každý hlas. Výsledek hlasování mohla zvrátit nepřítomnost kohokoli z koaličních poslanců. Schröderova koalice má v Bundestagu, dolní komoře parlamentu, 341 z 666 míst. Konzervativní opozice přitom předem oznámila, že hlasování o důvěře nepodpoří, i když s vysláním vojsk souhlasí.
Kancléř potřeboval k vítězství nejméně 334 hlasů, nakonec jich získal 336.
Analytici ale upozorňují, že ani vítězství v hlasování problémy uvnitř koalice nevyřeší. Zelení, kteří vyslání německých vojáků tvrdě oponují, by se mohli pokusit na svém stranickém kongresu 24. listopadu donutit své vůdce k opuštění koalice.
Schröder: Musíme dokázat, že máme parlamentní většinu
Po požádání o hlasování o důvěře Schröder řekl poslancům své strany, že kabinet musí prokázat schopnost prosazovat v parlamentu své záměry bez podpory opozice. "V koalici se Zelenými chceme vládnout i po parlamentních volbách v roce 2002," dodal.
Doklad stability vládního svazku prý ministři potřebují i vzhledem k nynější komplikované hospodářské situaci.
Káru by táhl někdo jiný...
Otázku, jaké důsledky bude mít případná ztráta většiny v parlamentu, nechával Schröder otevřenou. "Prostě tu káru potáhne dál někdo jiný," řekl.
Podobné problémy byly už v létě
Spory ve vládě kvůli vyslání bundeswehru do zahraničí se objevily už v létě. Tehdy byl při hlasování o nasazení německých vojáků v mezinárodní misi do Makedonie výsadek sice schválen, ale jen díky podpoře konzervativně-liberální opozice. Řada poslanců SPD a hlavně Zelených byla tehdy proti.
|
Důvěra v kabinet |
|
Otázka důvěry byla v historii spolkové republiky nastolena zatím pouze třikrát -jednou v roce 1972 a dvakrát deset let nato. Při druhém hlasování v roce 1982 se vyslovením nedůvěry vládě Helmuta Schmidta dostal na 16 let k moci Helmut Kohl. Ke spojení hlasování o důvěře s hlasováním o konkrétním věcném návrhu nedošlo v německém parlamentu dosud nikdy. |
