Nové středisko má připomínat "století vyhánění" v Evropě a současně chce být příspěvkem k usmíření. Podle ministra kultury Bernda Neumanna bude při jeho realizaci kladen důraz i na příčinu nedobrovolných přesunů obyvatelstva, jíž byla světová válka rozpoutaná nacistickou diktaturou.
Hlavní součástí dokumentačního centra bude stálá výstava, která má mapovat nejen osudy etnických Němců, kteří museli po válce opustit domovy, ale také vysídlování jiných národností. Těžištěm výstavy prý bude představení jednotlivých osudů. Kromě toho bude středisko pořádat přednášky a další výstavy a mělo by rozvíjet i publikační činnost.
V nadační radě nové instituce mají zasednout mimo jiné zástupci německého parlamentu a vlády a předpokládá se i "přiměřená účast" německých vyhnanců a dalších skupin. Práce přípravné vědecké komise se mají zúčastnit i zahraniční experti, zejména z Polska, Česka a Maďarska.
Německá vláda pod vedením křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové schválením projektu, který pracovně označuje jako "viditelný symbol proti exodu a vyhánění", plní jeden ze slibů zakotvených v koaliční dohodě z roku 2005.
Ve vztazích mezi Polskem a Německem bylo centrum několik let jednou z hlavních třecích ploch. Polsko přestalo projekt napadat až po nedávném setkání premiéra Donalda Tuska s Merkelovou.
Český premiér Mirek Topolánek ještě v lednu po setkání s polským premiérem v Praze odpověděl úsečným "Ano" na dotaz, zda obě delegace mají proti koncepci centra výhrady.
Schválení projektu centra dnes přivítaly Sudetoněmecké krajanské sdružení a německý Svaz vyhnanců. "Je to významný průlom v politice vůči vyhnancům," prohlásil mluvčí sudetských Němců a poslanec Evropského parlamentu za Křesťanskosociální unii (CSU) Bernd Posselt.
Celý projekt původně v roce 2000 inicioval Svaz vyhnanců. Organizace, v jejímž čele stojí kontroverzní Erika Steinbachová, založila nadaci Centrum proti vyhánění. Konkrétnější obrysy projekt začal získávat teprve loni na podzim. S jeho umístěním se počítá poblíž Postupimského náměstí v centru Berlína a má fungovat jako pobočka Německého historického muzea. K tomu účelu má být s náklady 29 milionů eur (téměř 740 milionů korun) přebudován objekt Deutschlandhausu.
