Ve švýcarském Bernu obsadili včera stranickou centrálu Liberálnědemokratické strany a zajali dva rukojmí. Dánskou Kodaň zburcoval v souvislosti s Ocalanem planý poplach, že na hlavním nádraží vybuchne nálož. V Paříži pak stoupenci zatčeného kurdského vůdce obsadili sídlo UNESCO nedaleko Eiffelovy věže. Německo je však protesty postiženo nejvíce.
Podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy bylo při násilných protestech Kurdů zraněno 44 německých policistů, počet zraněných Kurdů úřad neuvedl.
Militantní stoupenci v Německu ilegální PKK v uplynulých čtyřech dnech obsadili 14 konzulátů a diplomatických zastupitelství, spáchali 26 žhářských útoků na turecké obchody a střediska a 14 útoků na německé objekty, především na stranické kanceláře vládních sociálních demokratů.
V Brémách a Sársku se násilníci pokusili obsadit zemské sněmy.
Německo však přesto nemůže naplnit hrozby ministra vnitra Otto Shilyho, že výtržníky podnikající útoky na cizí ambasády, veřejné úřady a Turky okamžitě vyhostí.
Zákon totiž stanoví pro vypovídání cizinců, kterým byl poskytnut azyl nebo pobytové povolení, velmi přísné podmínky. Cizince je možné odsunout jen tehdy, dopustí-li se závažného trestného činu, za nějž je odsouzen k trestu odnětí svobody nejméně na tři roky. I v těchto případech však trvá vyhošťovací procedura velmi dlouho. Téměř nemožné je to pak u osob mladších 21 let, které mezi protestujícími Kurdy převažují.
Cizinec navíc nesmí být vyhoštěn do země, kde mu hrozí mučení, politické pronásledování nebo diskriminace, a v žádném případě tehdy, kdy by mohl přicházet v úvahu trest smrti.
Všechny tyto výjimky se ovšem vztahují na Turecko.
Spolkový úřad na ochranu ústavy proto počítá s dalšími akcemi militantních Kurdů i v příštích dnech.
Podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy bylo při násilných protestech Kurdů zraněno 44 německých policistů, počet zraněných Kurdů úřad neuvedl.
Militantní stoupenci v Německu ilegální PKK v uplynulých čtyřech dnech obsadili 14 konzulátů a diplomatických zastupitelství, spáchali 26 žhářských útoků na turecké obchody a střediska a 14 útoků na německé objekty, především na stranické kanceláře vládních sociálních demokratů.
V Brémách a Sársku se násilníci pokusili obsadit zemské sněmy.
Německo však přesto nemůže naplnit hrozby ministra vnitra Otto Shilyho, že výtržníky podnikající útoky na cizí ambasády, veřejné úřady a Turky okamžitě vyhostí.
Zákon totiž stanoví pro vypovídání cizinců, kterým byl poskytnut azyl nebo pobytové povolení, velmi přísné podmínky. Cizince je možné odsunout jen tehdy, dopustí-li se závažného trestného činu, za nějž je odsouzen k trestu odnětí svobody nejméně na tři roky. I v těchto případech však trvá vyhošťovací procedura velmi dlouho. Téměř nemožné je to pak u osob mladších 21 let, které mezi protestujícími Kurdy převažují.
Cizinec navíc nesmí být vyhoštěn do země, kde mu hrozí mučení, politické pronásledování nebo diskriminace, a v žádném případě tehdy, kdy by mohl přicházet v úvahu trest smrti.
Všechny tyto výjimky se ovšem vztahují na Turecko.
Spolkový úřad na ochranu ústavy proto počítá s dalšími akcemi militantních Kurdů i v příštích dnech.
