Pro blízkou spojenkyni kancléřky Angely Merkelové to může znamenat její konec ve vládě. Právní zástupci Schavanové už sdělili, že rozhodnutí napadnou u soudu.
Ministryně od loňského roku čelí obvinění, že ve své práci předložené v roce 1980 špatně citovala a uváděla nesprávné prameny. Schavanová sice připustila některé "chyby ze spěchu", podezření z úmyslného podvádění při sepisování vědecké práce však rezolutně odmítla.
Fakultní rada univerzity se však podle agentury DPA shodla, že "tehdejší doktorandka v celé dizertaci systematicky a záměrně uváděla myšlenky, které ve skutečnosti nepocházely od ní". Rada v práci shledala "úmyslný záměr o podvod".
Pro odebrání titulu hlasovalo 12 členů grémia, dva byli proti a jeden se zdržel. Schavanová, která se jednání nezúčastnila, neboť je pracovně v Jižní Africe, může rozhodnutí do jednoho měsíce napadnout u správního soudu v Düsseldorfu. Její advokáti už oznámili, že tak učiní.
"Rozhodnutí je výsledkem chybného řízení a také věcně je protiprávní," uvedla podle DPA právní kancelář zastupující ministryni. "K žádnému podvodu nedošlo," zdůraznila v prohlášení. Podle DPA může soudní řízení trvat měsíce a proti verdiktu je možné se dále odvolávat. Politický osud Schavanové je přesto několik měsíců před podzimními parlamentními volbami velmi nejistý.
Merkelová až dosud za bývalou místopředsedkyní svých křesťanských demokratů (CDU) stála, podle německých médií je však těžko představitelné, aby ministryně odpovědná za vědu a školství po ztrátě titulu zůstala ve funkci.
Svým odchodem by rozšířila řady politiků, které opisování ve vědecké práci stálo křeslo.
K nejvýše postaveným "obětem" těchto afér patří bývalý maďarský prezident Pál Schmitt, který z funkce odstoupil loni v dubnu poté, co mu domovská Semmelweisova univerzita odebrala doktorský titul. O titul doktora práv přišel předloni také tehdejší populární německý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg.
