Snad nejvýrazněji tento neduh německých médií vystoupil na povrch při násilně potlačovaných protestech mnichů proti vojenské vládě v Barmě. V Německu má tento stát na jihovýchodě Asie hned tři jména.
Deník Die Welt například lpí na německém označení Birma, Der Spiegel zemi nazývá Burma, ve zprávách veřejnoprávní televize ZDF je řeč o Myanmaru.
Obyvatelé státu jsou pak Birmánci, Burmané nebo Myanmařané (Birmanen, Burmesen, Myanmarer). A tak jsou možná mnozí konzumenti zpráv ze světa poněkud zaraženi, jaká to vlna násilí se šíří asijskými zeměmi, protože jim nikdo nevysvětlil, že jde stále o jednu a tutéž.
Deník Die Welt vyzývá, aby se všechna německá média vždy držela německých variant geografických označení, pokud existují. Pak už by se vždy psala Birma, Bělorusko by se uvádělo jako Weissrussland, a nikoli Belarus. Bombay (Bombaj) by týdeník Focus nenazýval Mumbai a Peking by přestal v některých regionálních novinách figurovat jako Beijing.
Správný název však sdělovací prostředky v Německu občas nenacházejí i pro geograficky mnohem bližší země. Například Frankfurter Allgemeine Zeitung si před časem pro pojmenování Bosny a Hercegoviny vypůjčil část z německého pravopisu a část ze srbochorvatského označení balkánské země, vznikl tak útvar Bosnien-Hercegovina.
Politický motiv
Zvláštním případem jsou pak názvy obcí, které do roku 1945 byly německé a dnes jsou polské, ruské nebo české. Mnoho německých médií tu upustilo od německého názvosloví.
Deník Berliner Zeitung například píše moravskou metropoli správně česky Brno, i když pro většinu Němců jde o hotový jazykolam. Místopisné spory se vedou o polský Gdaňsk. Téměř všichni Němci znají bývalé německé město Danzig, ale i agentura DPA jeho obyvatele nedávno nazvala slovem "Gdansker", které odvodila od polského názvu města.
Němečtí redaktoři někdy zacházejí s místopisnými názvy skutečně svévolně. Internetový portál excite.de ve vší vážnosti píše, že slavný filosof Immanuel Kant se narodil v Kaliningradě, ačkoli v Kantově době a po většinu dějin to byl pruský Königsberg.
Deník Die Welt se domnívá, že vyhýbání se německým označením je v těchto případech často politickou záležitostí. Německé názvy by prý v některých lidech mohly vyvolávat pocit, že si Němci nárokují zpět dříve obsazená nebo ztracená území.
Podle Weltu však už takové myšlenky dávno nemají opodstatnění - od znovusjednocení Německa jsou hranice státu definitivně vytyčeny. "Prostě u místních názvů zapomeňme na ideologické postranní myšlenky a držme se našeho jazyka, říkejme tedy Birma a Bombay, Danzig a Königsberg," vyzývá Die Welt.
I když Britové bez rozpaků používají pro Mnichov svůj název Munich, Italové pro Stuttgart Stoccarda nebo Poláci pro Drážďany Drezno, nikdo je nepodezírá, že by si činily územní nároky, uzavřel německý deník.
