„Růst paušálu oproti letošnímu roku bude o tři procenta, což by podle našich propočtů mělo u drtivé většiny nemocnic pokrýt růst platových tarifů o pět procent,“ řekl ministr.
Podotkl, že požadavky účastníků jednání se různily, vyhovět všem prý nemůže, protože „nemá tiskárnu na peníze“. I proto je podle ministra zvýšení paušálu spojeno se stanovením pevného stropu, který neumožní žádné další navyšování plateb při výrazně vyšší produkci. O úhradách pro dlouhodobou péči ve středu rozhodnuto nebylo.
Regionální nemocnice sdružené v Asociaci českých a moravských nemocnic (AČMN) požadovaly nárůst úhrad za akutní péči o čtyři procenta, jinak prý nebudou na slibované zvýšení platů mít. Připomněly, že jim dosud pojišťovny ani neposlaly letošní platby za zrušené stokorunové regulační poplatky. Ministr poznamenal, že vyhláška pro příští rok kompenzaci zrušených poplatků zahrnuje.
„Znamená to tedy, že každá nemocnice v Česku bude mít meziroční nárůst úhrady minimálně o tři procenta,“ shrnul ministr.
Podle Jiřího Čihaře z Asociace nemocnic, která sdružuje fakultní nemocnice a velká zařízení zřizovaná ministerstvem zdravotnictví, by dohodnutá tři procenta nárůstu měla nemocnicím celkově stačit. Některé nemocnice ale tak úspěšné podle něj být nemusejí.
Tři procenta nebudou v regionech stačit
Nespokojenost vyjádřil i šéf Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. „Přišli jsme na jednání s mandátem na čtyřprocentní nárůst. Tři procenta navýšení určitě pro regionální nemocnice stačit nebudou,“ prohlásil.
Oproti velkým nemocnicím zřizovaným ministerstvem zdravotnictví mají totiž regionální a menší nemocnice vyšší osobní náklady, víc je tedy stojí personál. „V tom navýšení vůbec není kalkulován nárůst cen ve spotřebním koši, se kterými nemocnice pracují,“ dodal.
„U některých nemocnic to nemusí být úplně jednoduché, ale my nejsme schopni řešit každou jednotlivou nemocnici, a já jsem přesvědčen, že segment jako celek si poradí,“ reagoval ministr. Omezení péče se neobává.
Jiného názoru je právník AČMN Stanislav Fiala. Tři procenta navýšení příjmů stačí na 2,5 procentní nárůst tarifů, s tím souhlasí, a pokryjí zčásti také inflaci. Na rozvoj léčebných programů či nutné opravy a řešení havárií nemocnice podle něj ale už mít nebudou. V nejlepším případě zůstane péče stejná, ale může se i zhoršit, řekl Fiala.
Situace regionálních nemocnic je podle něj komplikovanější v tom, že zatímco v nákladech fakultních nemocnic tvoří mzdy 40 až 45 procent, u regionálních v akutní péči 50 až 60 procent a v následné kolem 70 procent. Na mzdy tedy potřebují navýšení úhrad přinejmenším o čtyři procenta. O financování regionálních nemocnic a dosud neuhrazených náhradách zrušených regulačních poplatků chce AČMN jednat s premiérem.
Do konce října musí být vyhláška hotová
Na úhradách se s pojišťovnami už dohodli ambulantní gynekologové, zdravotnická dopravní služba, laboratoře či záchranná služba. Částečná dohoda je i s dětskými praktiky a u hemodialyzační péče. Zubaři návrhy analyzují, praktičtí lékaři jsou zatím nespokojeni. S navrženým nárůstem pro ambulantní specialisty souhlasí Česká lékařská komora.
Podrobnosti chystané úhradové vyhlášky pro nemocnice ve středu ministr neupřesnil. Při jejím představení před dvěma týdny mimo jiné řekl, že by nově měly být pro nemocnice bez limitů platby za porody, péči o novorozence či léčbu nákazy virem HIV. Bez regulací by měly také být screeningy. Regulace se nemají týkat ani ochranné léčby na psychiatrii a léčivých přípravků na vyžádanou péči.
Úhradová vyhláška je v připomínkovém řízení, vyjít musí do konce října, aby se od ledna podle ní mohlo účtovat a platit.
