Na internetových stránkách Nucená práce 1939-1945 je ode dneška možné si pustit výpovědi stovek lidí, kteří vykonávali nucené nebo otrocké práce pro nacistické Německo. Je mezi nimi i 40 Čechů a Češek a pamětníci z dalších 25 zemí. Do digitálního archivu může nahlédnout každý po příslušné registraci, jejíž součástí je vysvětlení účelu návštěvy portálu.
NUCENÁ PRÁCE 1939-1945Archiv se svědectvími stovek nuceně nasazených |
On-line archiv nyní obsahuje 354 záznamů rozhovorů různé délky. Dohromady jich bude 590, z toho 398 se zvukem a 192 i s obrazem. Dokumentaristé natočili celkem dva tisíce hodin záznamů.
Databáze má uchovat vzpomínku na více než dvanáct milionů lidí, kteří byli proti své vůli pracovně nasazeni pro nacistické Německo. Těžiště tvoří výpovědi lidí ze střední a východní Evropy.
V databázi je také dvacítka českých mužů a dvacítka žen, z nichž deset je zachyceno ve videorozhovorech. Mezi ty patří i příběh Miroslava Doležala, se kterým natočili badatelé více než tříhodinový materiál. Návštěvník si může přečíst transkripci rozhovoru i jeho německý překlad.
Oběti z Ukrajiny, Polska, bývalého Sovětského svazu i Československa přibližují dřinu v dolech, zemědělství a průmyslu, ať už ji museli vykonávat jako vězni koncentračních táborů nebo třeba jako váleční zajatci. Mnozí z nich hovořili o svých negativních zážitcích poprvé.
Archiv má kromě vzdělávacího účelu sloužit i jako předmět zkoumání pro historiky.
"PRO DOBRÉ ÚČELY"Je to využití vědy a techniky pro dobré účely, na rozdíl od války, kdy se věda a technika používala na ničení lidí." |
Vedoucí projektu, historička Gertrud Pickhanová ze Svobodné univerzity, upozornila, že projekt nově nahlíží na pozitivní i negativní stránky německých dějin. Svědkové nasazení totiž vyprávějí i o Němcích, kteří se snažili nuceně nasazeným život ulehčit.
"Je to využití vědy a techniky pro dobré účely, na rozdíl od války, kdy se věda a technika používala na ničení lidí," podotkl český viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Felix Kolmer. On sám prožil nucené práce i hrůzy tří koncentračních táborů včetně Osvětimi.
Odborníci dodnes nevědí přesně, kolik lidí hitlerovci na nucené práce odvedli. Odhadují ale, že pro německou válečnou mašinerii pracovalo sedm až deset milionů lidí převážně ze střední a východní Evropy. Polovina z nich nasazení nepřežila. Odškodnění se dočkal jen zlomek z nich.
