Skici půdorysů a nárysů, technické poznámky a mapy vyhotovené tužkou nebo perem na už zažloutlém, ale jinak skvěle zachovalém papíře vypovídají s hrůznou působivostí o chladné promyšlenosti, s níž příslušníci elitních jednotek SS největší tábor smrti plánovali.
"Plány z Osvětimi otřásají duší každého myslícího a cítícího jedince, neboť jsou výrazem nelidskosti stvořené lidmi," prohlásil při otevření výstavy před pozvanými hosty včera večer bývalý polský ministr zahraničí a nyní pověřenec polského premiéra pro mezinárodní dialog Wladyslaw Bartoszewski.
"Jsou to stavební výkresy skutečného, nikoli mytického pekla," prohlásil Bartozsewski, jenž byl - tehdy jako osmnáctiletý - do tábora zavřen v září roku 1940. To bylo ještě předtím, než se z Osvětimi stal největší vyhlazovací tábor určený hlavně k likvidaci Židů.
Plány nakreslili kvalifikovaní vězni
Vystavené plány pocházejí z let 1941 a 1943. Právě v letech 1941 a 1942 se charakter zařízení začal výrazně měnit v nástroj "konečného řešení židovské otázky". Hornoslezský tábor byl rozšířen o objekty určené k hromadnému vyvražďování Židů, zejména v nedaleké Březince, Osvětimi II, která měla pojmout přes 100 tisíc lidí.
Tento vývoj zachycují výkresy, které na rozkaz esesáků zhotovili vybraní kvalifikovaní vězni. Ti jsou na výkresech pod iniciálami velitelů SS rovněž "podepsáni". Písmenem "H" (jako Häftling, vězeň) a příslušným číslem.
Jeden z výkresů ukazuje plány na výstavbu velkého "krematoria" v Březince. Pět vyšrafovaných čtverců na něm označuje budoucí kremační pece. V protáhlých křídlech budovy je na nákresu napsáno "L Keller", zkrácenina "Leichenkeller", tedy doslova "sklepů na mrtvoly".
Na dalším plánku je zachyceno schéma barákového tábora "pro válečné zajatce", na jiných dokumentech zase budovy pro velitele SS i hospodářské budovy. Některé projekty byly realizovány jen částečně, jako například návrh výstavby věžové brány, kterou přijížděly transporty.
Objekt nazývaný "Torgebäude" se stal symbolem Osvětimi, ale na plánu z 5. listopadu 1941 má dvakrát větší rozměry než později ve skutečnosti. Proč z původního plánu sešlo, není známo.
Výstava poputuje do dalších německých měst
Vystavené exponáty pocházejí z náhodného loňského nálezu, jehož přesné místo je předmětem tajemství. Objeveno bylo dohromady 29 plánů a svazek dokumentů při likvidaci jednoho berlínského bytu. Originály získal deník Bild, který je rovněž původcem myšlenky zpřístupnit dokumenty veřejnosti. - o nálezu plánů na výstavbu Osvětimi si přečtěte zde
V německé metropoli výstava potrvá do 28. února, načež se exponáty postěhují do Hamburku a poté i do dalších měst. Kopie nalezených originálů jsou už delší dobu uloženy jak v archivu osvětimského památníku, tak ve zvláštním archivu v Moskvě.
KONCENTRAČNÍ TÁBOR OSVĚTIM- Vyhlazovací tábor byl zřízen v dubnu roku 1940 v někdejších kasárnách rakousko-uherského dělostřelectva. Zpočátku do něj byli zavíráni hlavně političtí vězni a váleční zajatci, využívaní jako otrocká síla. - Šéf SS Heinrich Himmler původně firmě IG Farben slíbil vybudování obrovské chemické továrny i s potřebným rezervoárem pracovních sil. Právě společnosti IG Farben částečně patřila firma Degesch, která brzy začala dodávat jedovatou chemikálii cyklon B pro plynové komory. - V osvětimském komplexu bylo průmyslovým způsobem zlikvidováno přes milion Židů z celé Evropy, ale také například 75 tisíc polských katolíků, 25 tisíc Romů a kolem 15 tisíc sovětských válečných zajatců. Židů bylo za války vyvražděno dohromady kolem šesti milionů. - První velký registrovaný transport, 999 Židovek ze slovenského Popradu, do Osvětimi dorazil 26. března 1942. Následovalo 798 brněnských Židovek. Pak už přijížděl jeden vlak za druhým. |
