Datum příjezdu demokratického kandidáta na post amerického prezidenta už je téměř jisté: Obama by se měl v německé metropoli objevit 26. července. Zdrží se jen den, pak odjede do Francie a na Blízký východ.
Během krátké návštěvy by rád pronesl řeč u slovutné Braniborské brány. Prý by se týkala transatlantických vztahů a v Německu populární Obama by jejím prostřednictvím rád ukázal Američanům, jak budou za Atlantikem oblíbení, pokud zvolí do Bílého domu právě jeho.
Představa Obamy u berlínského monumentu se mnoha politikům zalíbila. "Připravíme mu srdečné přivítání a podpoříme všechno, aby mohl vyslat své poselství," řekl Spiegelu starosta města Klaus Wowereit (SPD).
Vláda ale z nápadu už tolik nadšená není. Podle kancléřského úřadu je brána "dějinným a nejznámějším místem v Německu" a podle k tomu je k ní potřeba přistupovat. Když už projev, tak prezidentský, nikoli kandidátský.
Merkelová a spol. také nechtějí zasahovat do probíhajících voleb a protežovat jednoho kandidáta - mohli by si tím zkazit vztahy s Bílým domem. Proto přišli s kompromisním návrhem. "Každý americký host dosud branou prošel. A vždy u toho byli novináři, tak jim pár slov řekl," navrhuje smírnou variantu Karsten Voigt, vládní koordinátor pro německo-americkou spolupráci.
Konečné rozhodnutí ale neleží na bedrech starosty ani vlády. O projevu rozhodne berlínský senát, jehož mluvčí mnohoznačně říká: "Nic nevylučujeme." Dodává ovšem, že "Braniborská brána by byla krásné místo..."
Vyvolávání Kennedyho ducha
Obamova prezidentská kampaň je představení spočítané do detailu. Kritici často připomínají, že marketing a design v jeho případě často vytlačují politický obsah.
V Berlíně tomu nebude 
jinak. Projevem u Braniborské brány chce navázat nejen na prezidenta USA Ronalda Reagana, který zde v roce 1987 vyzval Gorbačova ke stržení zdi (Reaganův projev zde), ale především na Johna Fitzgeralda Kennedyho. Ten se v roce 1963 během projevu u radnice v západoberlínské čtvrti Schöneberg slavně prohlásil za Berlíňana.
Stylizace do JFK je u Obamy dobře známa. Vypovídá o ní i podpora ze strany rodiny zastřeleného prezidenta. "Je to prezident jako můj otec," napsala Kennedyho dcera Caroline v New York Times.
O kennedyovské inspiraci vypovídá i to, jak Obama naplánoval oficiální přijetí demokratické nominace, ke kterému dojde koncem srpna v americkém Denveru. Místo standardní akce v místní sportovní hale svolal příznivce na sportovní stadion, který pojme 76 tisíc lidí. Tak triumfálně před ním vstoupil do boje o Bílý dům jediný muž: JFK. To bylo v roce 1960.
Fotka s Wowereitem?
Vedle spojování s Kennedym je Obama známý i tím, že si dává extrémní pozor, aby nevzbudil negativní reakce voličů. Liší se tím od svého leckdy prostořekého soupeře Johna McCaina.
V případě Berlína se Obamova "úcta" k voliči projeví v připravované řeči. Aby mu nespadly preference, nesmí podle Spiegelu působit příliš eurofilně. A tak bude i trochu kárat a vyzývat Evropu k větší účasti na vojenských misích. "Určitě se bude mluvit o Afghánistánu," tvrdí Ruprecht Polenz (CDU), předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu.
Pikantní je Obamovo případné setkání se starostou Wowereitem, který se netají svou homosexuální orientací. Zatímco Wowereit si šanci ke společnému fotografování jistě nenechá ujít, Obamovo svědomí není v tomto ohledu příliš čisté.
Před čtyřmi lety se v obavě z poklesu popularity odmítl nechat fotit ze starostou San Franciska Gavinem Newsomem. Ten je sice heterosexuál, ale otevřeně podporuje sňatky homosexuálů a prohlašoval, že je bude oddávat.
Obamův volební tým dnes od této historky dává ruce pryč. "Barack Obama se stále fotí s homosexuály. Včetně mě," řekl listu San Francisco Chronicle David Hildebrand, jeden z šéfů kampaně. Faktem ovšem je, že před čtyřmi roky byla nálada kolem sňatků homosexuálů v USA mnohem napjatější a dnešní kandidát si prostě nechtěl nikoho rozházet.
