Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němci připomněli zrušení dekretů, Praha se diví

  16:19aktualizováno  16:19
Německá Spolková rada připomněla požadavek Evropského parlamentu na zrušení takzvaných Benešových dekretů. Do prohlášení se dostal na návrh bavorských činitelů. Praha na připomínku reagovala s údivem. Podle Černínského paláce byla uvedená smlouva překonána. Prezidenta Klause výzva nemile překvapila.

Spolková rada je komorou německých zemí. Zasedají v ní zástupci zemských kabinetů. Většinu v ní má konzervativní opozice CDU/CSU.

Česká vláda nedávno přijala prohlášení k výsledku referenda o vstupu ČR do EU, v němž nepřímo komentuje česko-německé vztahy a poválečné události označuje za nepřijatelné z dnešního hlediska.

Spolková rada reagovala prohlášením, v němž připomíná výzvu Evropského parlamentu z roku 1999 zrušit existující zákony a dekrety z let 1945 a 1946, pokud se týkají vyhnání jednotlivých národních skupin z bývalého Československa, jakož i na německo-československou smlouvu o dobrém sousedství z roku 1992 a na německo-českou deklaraci z roku 1997, ve které se obě strany přihlásily k historické zodpovědnosti.

Ze šalamounského textu nebyli novináři v Berlíně moudří. Na dotazy, zda jde o přímou výzvu Spolkové rady ke zrušení dekretů, mluvčí bavorského zemského zastoupení v německé metropoli odpověděla: "To musím nechat na vaší interpretaci."

"Dekrety neodpovídají duchu evropského sjednocování," uvedl bavorský zemský ministr pro evropské záležitosti Reinhold Bocklet. Jeho spolková země navrhla reakci na Benešovy dekrety do prohlášení rady zahrnout.

České ministerstvo zahraničí na prohlášení německé spolkové rady zareagovalo údivem. "Zmíněná výzva Evropského parlamentu byla překonána pozdějšími stanovisky doplněnými právními posudky zpracovanými na žádost jak Evropského parlamentu, tak Evropské komise," stojí v prohlášení Černínského paláce, podle něhož se vlády obou zemí cítí být vázány textem Česko-německé deklarace, která je základním dokumentem vztahů mezi státy.

Prezidenta Václava Klause výzva Spolkové rady nemile překvapila. Podle něj je naprosto závazné usnesení Poslanecké sněmovny z loňského dubna, kde se říká, že právní a majetkové vztahy, které vyplynuly z tzv. Benešových dekretů,  jsou nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné.
    
"Prezident republiky je také názoru, že Spolková rada měla svou výzvu přijmout ještě před referendem o přistoupení ČR k Evropské unii, protože by to jistě byla pro hlasující občany zajímavá informace," uvedl ředitel Sekretariátu prezidenta republiky Ladislav Jakl.
    
Podle Klause je rovněž na důkladném zvážení, nakolik je výzva Spolkové rady porušením Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. "Jde o ustanovení, kde obě strany prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti," podotkl Jakl.

Připomínka zrušení dekretů zazněla v rozpravě ke smlouvám o rozšiřování Evropské unie, které musejí schválit také obě německé parlamentní komory. Přes výhrady k dekretům se však Spolková rada vyslovila pro přijetí České republiky i dalších devíti kandidátských států.

Členové EU schvalují přijetí kandidátských zemí jako celku, na rozdíl od Evropského parlamentu, který potvrzoval každou smlouvu s jednotlivými kandidátskými státy zvlášť.

Dekrety připomněl i Schröder
Takzvané Benešovy dekrety před několika dny znovu připomněl německý kancléř Gerhard Schröder. Šéf spolkové vlády se k Benešovým dekretům vyjádřil v rozhovoru pro list Passauer Neue Presse.

Podle kancléře byly dekrety odezvou na přepadení Československa nacisty. Německá vláda nadále považuje poválečné vysídlení Němců za bezpráví, přesto uznává, že otázky minulosti budou po vstupu Česka do Evropské unie ustupovat do pozadí.

"Vyhnání Němců z Polska bylo takříkajíc přímým důsledkem války, aniž k tomu existovaly nějaké právní akty, zatímco Benešovy dekrety mají přirozeně co do činění s německým přepadením tehdejšího Československa a jsou reakcí na to," míní Schröder.

Dekrety podle něj ale zároveň tvoří právní základ nejen pro vyhnání, ale také pro téma majetkových nároků. Tato právní podstata pak vede k názorovým rozporům.

"Je důležité dát najevo, že vyhnání jako takové je vždy nespravedlnost," pokračoval šéf spolkové vlády. "Příčiny k vyhnání však vzešly z Německa, a nikoli z jiných zemí. To víme."

Schröder přitom odmítl neustálé nastolování československých prezidentských dokumentů, jak to činí bavorský premiér Edmund Stoiber, který dlouhodobě žádá zrušení dekretů.

"Nesdílím názor bavorského premiéra, nýbrž bych chtěl poukázat na to, co dohodl v roce 1997 s českým vedením můj předchůdce v úřadu Helmut Kohl a co jsem potvrdil s Milošem Zemanem při jeho návštěvě v Bonnu. To by měl být základ," řekl Schröder.

Kancléř se tak zřetelně odvolal na česko-německou deklaraci z roku 1997, která stanoví, že oba státy nebudou zatěžovat vzájemné vztahy otázkami minulosti.

Připomněl i schůzku s expremiérem Zemanem, který označil dekrety za "vyhaslé". Schröder tehdy na oplátku prohlásil, že jeho vláda nebude vznášet majetkové nároky vysídlenců vůči ČR.

Kancléř se v rozhovoru nepřipojil k volání po rušení dekretů, což mimo jiné učinil loni jako první člen Schröderovy vlády ministr vnitra Otto Schily na sudetoněmeckém srazu v Norimberku.

Na dotaz, zda vstup ČR do EU urychlí česko-německé smíření, Schröder řekl, že už je v podstatě dokončené.

"Máme spolu kulturně tolik společného, že nevidím zásadní obtíže," řekl kancléř. "Smutné na novější historii je, že německý fašismus udusil mnohé z této kulturní pospolitosti."

"Český vstup do Evropské unie bude tyto otázky mnohem více tlačit do pozadí, než tomu bylo dosud," vidí německý kancléř budoucnost vyrovnávání se s minulostí.

Autoři: ,


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po těžké nemoci zemřela ve věku 49 let wimbledonská vítězka Jana Novotná

Wimbledonská vítězka Jana Novotná (1998)

Český tenis přišel o jednu ze svých nejvýraznějších osobností, v neděli zemřela wimbledonská šampionka Jana Novotná....

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...



Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Děti ztrácejí důvěru k dospělým, třetina chce pryč z ČR, ukázal výzkum

Ilustrační foto.

Více než polovina českých dětí se cítí šťastně, a to zejména díky dobrým vztahům v rodině a s kamarády. Vytrácí se ale...

Výsledky testů pásových obrněnců. Armádním požadavkům vyhověly všechny

Obrněnec Puma během armádních testů na Libavé

Bitva o zakázku za 50 miliard může začít. Tedy až bude nová vláda a vypíše tendr na dodávku 210 pásových obrněných...

Ošťádal v profesorské kauze neuspěl, Ústavní soud jeho stížnost zamítl

Ivan Ošťádal žaluje hlavu státu za odmítnutí jmenovat jej profesorem (21. září...

Ústavní soud zamítl stížnost fyzika Ivana Ošťádala a Univerzity Karlovy. Ti poukazovali na údajnou nečinnost prezidenta...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.