"Okamžik, kdy jsem se stal rabínem, je pro mě významný," sdílel své nadšení Kučera. "V tuto chvíli jsem překvapený, že mě každý oslovuje ´rabíne´," řekl iDNES.cz čerstvý duchovní. Že je jedním z prvních německých poválečných rabínů, si prý zatím neuvědomuje.
Do funkcí vstoupili tři muži. Vedle 35letého Kučery i stejně starý Jihoafričan Malcolm Mattitiani a 47letý Daniel Alter z Německa.
Podle rabína Waltera Homolky, rektora postupimského institutu Abrahama Geigera, na kterém všichni tři novopečení rabíni vystudovali, je inaugurace historický moment. "Je to milník na cestě k renesanci německého židovstva," citovala Homolku televize ARD.
"Po holokaustu bylo pro mnohé nepředstavitelné, že by v Německu ještě někdy vzkvétal židovský život," poznamenal při příležitosti jmenování duchovních německý prezident Horst Köhler.
S Tomášem Kučerou mohou být spokojeni i čeští židé. "Česky mluvící rabín je velká deviza pro celou komunitu. Většinou jsme měli cizí rabíny a jazyková bariéra byla znát," řekl iDNES.cz Tomáš Kraus z Federace židovských obcí.
Přestože bude Kučera působit v Mnichově, jsou už podle Krause domluveni, že se jednou za měsíc objeví v Česku. "Jeden šabat v měsící je možný," potvrdil Kučera, že si do Čech občas zaskočí.
Slabý dorost
Walter Homolka uvedl, že jmenování je významné i proto, že se němečtí židé potýkají s nezájmem mladších ročníků. "Příliš málo," glosuje rektor fakt, že za rok z institutu nevzejde žádný rabín a o rok později jeden nebo dva.
"Potřebovali bychom mnohem víc rabínů. Tak třicetkrát, čtyřicetkrát víc," přisadil si Dieter Graumann, viceprezident Centrální židovské rady.
V Německu je 105 židovských obcí a jen necelá třetina z nich má i vlastního duchovního.
