Na titulní straně pátečního vydání deníku Il Giornale se dokonce objevil titulek Čtvrtá říše, čímž pochopitelně odkazoval na hitlerovskou třetí říši. Text doprovodila fotografie Angely Merkelové. Spoluvlastníkem italského listu je expremiér Silvio Berlusconi.
"Ani po druhé světové válce s miliony mrtvých nemají Němci stále dost," napsal šéfredaktor Alessandro Sallusti. "Teď se vrátili, ale ne s kanony, nýbrž s eurem. Němci ho považují za svou věc, my musíme všechno přijmout a podřídit se novému císaři jménem Angela Merkelová, která nám chce nyní poroučet i doma," pokračoval Sallusti v ostré kritice Německa.
Šéfredaktor tak narážel na tlak Berlína zejména na jihoevropské státy kvůli jejich dluhové krizi. Politici v čele s Merkelovou požadují po těchto zemích včetně Itálie a Řecka zavádění přísných úsporných opatření a kritizují jejich požadavky na společné evropské půjčky.
Merkelová jako Papandreu
Do Merkelové se před časem pustil též italský ekonomický deník Il Sole 24 Ore, který ji dal na stejnou úroveň s "nejkatastrofálnějším ze všech řeckých premiérů" Jorgosem Papandreuem. Merkelovou přitom obvinil, že svým otálením vyhnala náklady na nápravu současné krize do obrovské výše. List Il Sole 24 Ore je přesvědčený o tom, že "tato jednodimenzionální Evropa, skrz na skrz německá, je odsouzena ke zhroucení."
Do debaty se zapojili i italští politici, nejčastěji právě představitelé Berlusconiho pravicové strany Lid svobody (PDL), kteří na Merkelovou tlačí s tím, že by stačilo, kdyby jednoduše souhlasila s garancemi pro Řím a nechala Evropskou centrální banku, aby mu poskytla další finanční prostředky. Šéf stranické frakce PDL v Senátu Maurizio Gasparri na to konto prohlásil, že "Německo je vzdorovité a bude za to potrestáno".
Na konci července se do sporu s Německem skrz média podobným způsobem pustilo Řecko, které Merkelovou zase obvinilo z toho, že se na Řecích dopouští zločinů proti lidskosti a genocidy. Kancléřka podle vydavatele řeckého časopisu Crash Řecko proměnila v moderní koncentrační tábor tím, jak tlačí na úsporná opatření. Vydavatel na ni dokonce podal žalobu u Mezinárodního trestního soudu v Haagu (více zde).