Přísně tajný dopis, který agenti Mossadu zaslali ministerstvu zahraničí, zveřejnil v pátek izraelský deník Haaretz. Nelson Mandela byl podle dokumentu, který dosud ležel v archivu, "obeznámený s problematikou židovství a Izraele".
Důstojníci Mossadu se bojovníka proti apartheidu údajně také snažili přivést k sionismu. V té době ovšem neměli tušení, o koho se jedná. Mandela totiž na izraelské ambasádě uvedl falešné jméno.
"Jak si možná pamatujete, před třemi měsíci jsme mluvili o případu cvičence, který dorazil na velvyslanectví v Etiopii pod jménem David Mobsari a údajně přišel z Rhodesie. Výše jmenovaný absolvoval trénink juda, sabotáže a práce se zbraněmi," stojí v dopisu, který z izraelského listu převzala britská média.
Pravé jméno se agenti dočetli až v novinách
Co je to Mossad?Mossad je hlavní izraelskou zpravodajskou službou. Podle dostupných údajů v něm pracuje zhruba pět stovek zaměstnanců, ke sběru dat však využívá i celosvětovou síť spolupracovníků. Odborníci řadí službu k nejschopnějším na světe. Činnost Mossadu kontroluje tzv. informační výbor, jehož předseda je šéfem Mossadu. Příkazy dostává od předsedy vlády a je odpovědný parlamentu. Kontroluje ho i Izraelský kontrolní úřad a sekce parlamentního výboru pro obranu a zahraniční záležitosti. |
"Z fotografií v denním tisku, který píše o zatčení 'Černého bedrníka' v Jižní Africe, se zdá, že náš cvičenec z Rhodesie používal falešné jméno a že tito dva pánové jsou jedna a tatáž osoba," napsali důstojníci Mossadu svým nadřízeným na ministerstvu.
Černý bedrník je přezdívka, kterou africká média používala právě v souvislosti s Mandelou. Odkazuje na Červeného bedrníka, hrdinu románů a povídek Emmusky Orczyové. Znuděný anglický šlechtic s rudým kvítkem ve znaku v nich bojuje proti francouzské revoluci a zachraňuje nevinné aristokraty před gilotinou.
Nelson Mandela, který zemřel před dvěma týdny, roku 1962 navštívil Etiopii a další africké státy, aby získal podporu pro Africký národní kongres, který bojoval proti rasové segregaci. Tou dobou již krátce fungovalo i jeho vojenské křídlo Kopí národa (Umkhonto we Sizwe), jež Mandela spoluzakládal a které se věnovalo zejména vojenské sabotáži.
Kloní se ke komunismu, psal Mossad na ministerstvo
Krátce po návratu ze zahraničí skončil Mandela ve vězení, kde strávil 27 let. Partyzánské hnutí fungovalo dál i po jeho zatčení a přerostlo v teroristickou organizaci, která brala útokem i civilisty. Až do roku 2008 kvůli tomu považovalo mezinárodní společenství Mandelu za teroristu, USA jej vedly i na seznamu nepřátel státu.
To však nebyla jediná nálepka, kterou si první černošský prezident JAR v průběhu svého boje proti apartheidu na Západě vysloužil. Američané, kteří rasovou segregaci v Africe podporovali jako "nezbytnou k zachování svobodného světa" a báli se, že by do země mohli proniknout Sověti, v něm viděli nebezpečného komunistu (o tom, jak se západní pohled na Mandelu proměnil, čtěte zde).
O Mandelově levicovém smýšlení si vedl záznamy i Mossad. "Když jsme se s ním bavili, projevoval socialistický pohled na svět. Občas vyvolal i dojem, že se kloní ke komunismu," píše se v nově zveřejněném dopisu. Samotný Mandela se netajil obdivem k někdejšímu kubánskému vůdci Fidelu Castrovi, spekulace o svém členství v komunistické straně však vždy odmítal.
Připomeňte si životní osudy Nelsona Mandely:
10. června 2013 |
