Intel stále zůstává v produkci počítačových procesorů světovou jedničkou - jeho výrobky představují přibližně 80 procent výroby. Donedávna druhořadá konkurence (zejména AMD a Cyrix) mu však šlape stále více na paty. Nejen ve zvyšování svého podílu, ale i v technických parametrech. Další novinkou je, že výrobce už nespoléhá na jedinou řadu procesorů, ale v rámci jedné generace nabízí hned několik typů. To platí zejména o Intelu.
PRO KAŽDÉHO NĚCO
Až do nástupu Pentia byl počítačový svět báječně jednoduchý. Nové generace procesorů přicházely pěkně v řadě: 286, 386, 486... Přechod na označení Pentium naznačil, že s touto přehledností je konce. Krátce na to se situace opravdu začala komplikovat. Vedle řadového procesoru Pentium tehdy Intel nasadil ještě výrobek "pro náročné" - Penitum Pro, aby krátce na to vyrukoval s Pentiem MMX zaměřeným na multimediální aplikace.
Ještě složitější to ale začalo být po nástupu současné intelovské generace, jejímž hlavním představitelem je procesor Pentium II. Nejenže se tento výrobek svým předchůdcům vůbec nepodobá, Intel současně rozčlenil produkci procesorů na čtyři základní typy: Celeron, Pentium II, Xeon a Pentium II pro mobilní počítače...
Každý z těchto typů má své poslání. Celeron je relativně levný výrobek určený pro obvyklé aplikace (domácí počítače, běžná firemní agenda), zatímco Pentium II zaujme náročnější profesionální spotřebitele, třeba uživatele grafických a konstrukčních programů. Xeon představuje špičku a míří už někam trochu jinam - je určen především pro výkonné servery (počítače obsluhující sítě). Pentium II pro přenosné počítače pak je špičkový procesor maximálně uzpůsobený pro práci v těsném prostoru notebooků (nízká spotřeba, nízké vyzařování tepla a podobně).
NEJEN TAKTOVACÍ FREKVENCE
Většinu běžných uživatelů z této nabídky asi nejvíc zaujmou levné počítače s procesory Celeron. Filozofie Celeronu je prostá: nabídnout z řešení Pentia II jen to, co tito lidé opravdu potřebují. Pro někoho to ovšem může mít i odvrácenou tvář. Zatímco dřív nebylo zas tak těžké přestavět i průměrný počítač na výkonné zařízení, pokud máte výrobek s Celeronem, bude asi jednodušší pořídit si pro opravdu náročné aplikace jiný stroj. Možnosti rozšíření zde totiž jsou poněkud omezené. Není asi třeba zdůrazňovat, že to má své výhody nejen pro uživatele (nízká cena Celeronu), ale i pro výrobce a obchodníky.
Ani Celeron však není jen jeden. Vyskytuje se v několika podobách s různými taktovacími frekvencemi. Začínal na 266 MHz, nyní je maximum 333 MHz. Je tu ale ještě jeden háček. Zpočátku se to se zjednodušováním trochu přehnalo: chyběla interní vyrovnávací paměť - cache. Výsledky testů tedy nebyly nijak oslnivé. Dnešní Celerony však už tuto paměť mají a jejich výkon se významně zlepšil.
Různé taktovací frekvence mají i další procesorové řady Intelu. U Pentia II je to v rozmezí 266 až 450 MHz. Xeon má nyní 400 MHz, verze se 450 MHz přijde na trh patrně v říjnu. Rozdíl mezi těmito procesory je totiž (kromě ceny) někde jinde - především v odlišné vnitřní architektuře, díky níž je Xeon i při stejné taktovací frekvenci výkonnější.
NEBEZPEČNÁ KONKURENCE
Konkurenční značky procesorů byly dlouho brány jen jako výrobek pro chudé, cosi jako počítačový trabant: vypadá to jako auto, jezdí to jako auto, ale "opravdový" motorista to za auto přesto nepovažuje. Nicméně i tato konkurence už několikrát ukázala, že dokáže Intelu šlapat na paty.
Dlouho se zdálo, že šanci předstihnout Intel má zejména Cyrix, pak však tato společnost změnila majitele a zatím není jasné, jaké budou další osudy technického vývoje. Nicméně v současnosti dodávané procesory Cyrix M2 s maximální taktovací frekvencí 300 MHz jsou považovány za slušné v běžných aplikacích.
Vlajku dobyvatele intelovského trůnu po Cyrixu převzala společnost AMD. Poprvé na sebe výrazně upozornila, když se její procesor K2 dostal ve výkonu na krátký čas do vedení před produkty Intelu. V současnosti představuje špičku její produkce procesor AMD K6-2 s maximální taktovací frekvencí 350 MHz. Ani v tomto případě už nehodlala být AMD jen levným plagiátorem, ale snažila se dostát své nově nabyté pověsti nebezpečného rivala: procesor obsahuje originální technologii 3D Now! pro podporu trojrozměrné grafiky. Uplatní se ovšem pouze u programů, které s ní počítají.
AMD K6-2 představuje nebezpečnou konkurenci zejména pro Celeron, tentokrát už nejen cenou, ale i výkonem. Jeho otcové se přitom nijak netají, že mají ještě vyšší ambice.
 Procesor Celeron je určen pro běžné nepříliš náročné uživatele v kancelářích a domácnostech. |
 Procesor Intel Pentium II už zdaleka není jediný typ této generace, který je na trhu. |
