Od roku 2013 vstoupí některé léčebny dlouhodobě nemocných a domovy důchodců do společného systému dlouhodobé péče. Rozhodli o tom ministr zdravotnictví Leoš Heger a ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, kteří společně připravují zákon o dlouhodobé péči.
Dlouhodobá péčeJde o zdravotně-sociální péči pro pacienty, kteří prošli akutním nemocničním léčením i rehabilitací, ale z důvodu věku nebo závažnosti onemocnění jejich úplné vyléčení není možné a oni potřebují dlouhodobou podporu zdravotních a sociálních služeb. Poskytovatelé dlouhodobé péče si mohou sami vybrat, zda do systému vstoupí, či ne, rozhodnout by se měli podle svého zaměření. Část z nich zůstane plně ve zdravotnické režii jako následná péče - například ústavy, které jsou primárně zaměřeny na rehabilitaci pacientů po těžké nemoci. |
Část lidí je totiž umístěná v zařízení pro důchodce či seniory, ale potřebuje trvalou zdravotní péči. Asi 30 procent pacientů naopak zůstává ve zdravotnických zařízeních, protože pro ně není vhodná sociální péče.
Všichni pacienti, kteří budou dlouhodobou péči užívat, si za ni také připlatí. Hradit by si měli stravu a ubytování. Zdravotní péči jim zaplatí pojišťovny, na provoz zařízení přispěje také stát prostřednictvím ministerstva práce a sociálních věcí.
"U lidí, kteří se rozhodnou, nebo to bude třeba, aby byli v těchto pobytových zařízeních, tak si budou na tento pobyt připlácet úplně stejně, jako si dnes připlácí v zařízeních pro seniory," upřesnil poradce ministra práce a člen meziresortní pracovní skupiny Pavel Hroboň.
Podle něj se to týká všech pacientů, která zařízení dlouhodobé péče využijí, tedy i těch nejvíce nemocných. "Je to z toho důvodu, že se sem lidé přestěhují napořád. U lidí, u kterých to je ještě možné, bude na jejich rozhodnutí, zda budou užívat péči v takovém zařízení či využijí možnosti péče domácí. V obou případech obdrží určitou finanční pomoc," dodal Hroboň.
Podle ČTK si bude na dlouhodobou péči připlácet nově asi 26 tisíc lidí, zbývajících 10 tisíc pacientů ze současných LDN by pak putovalo do domácího opatrování. Dalších 30 tisíc klientů sociálních ústavů a domovů pro seniory si bude nadále připlácet na stravu a ubytování, ale ošetření jim budou nově hradit zdravotní pojišťovny.
V současné době je to tak, že v domovech může klient platit denně až 330 korun za stravu a pobyt - od ledna by to mohlo být až 360 korun. Další částku pak vydá za péči. V léčebnách pacient hradí poplatek 60 korun za den, od prosince to bude stokoruna. Péči proplácejí zdravotní pojišťovny. Problém je ovšem v tom, že ne každý pacient či senior má správné umístění. Nový zákon by měl celý systém sjednotit.
"Zákonem je dáno, že těmto lidem musí zůstat 15 procent příjmů. Pokud částka od nich na zaplacení ubytování a stravy stačit nebude, doplatí to stát," dodal poradce.
Trvalou péči nyní v Česku potřebuje 150 až 170 tisíc lidí. Náklady na ni ročně činí asi 30 miliard korun, tedy jedno procento hrubého domácího produktu. Společnost ale stárne a život se prodlužuje. Klientů tak bude přibývat. Návrh zatím počítá s několika variantami. Ministerstvo financí už se nechalo slyšet, že podpoří tu, která nezatíží rozpočet.
