"Když jsem lékařce řekl, že jsme si pohřební službu už vybrali, začala se chovat arogantně a nevybíravě: vyhrožovala, že pokud si nevezmeme Helfi, nechá tělo odvézt na pitvu," popisuje Jindřich Ptáček.
Na "dohodu" nepřistoupil, přesto podle něho krátce po odjezdu lékařky přijeli zřízenci pražské služby Helfi a dožadovali se vydání těla. "Doktorka tedy musela pohřební službu zavolat ještě předtím, než k nám vůbec ona sama přijela," uvedl Ptáček.
Podobnou zkušenost má v Praze více lidí. Své zkušenosti mají i zaměstnanci hospiců, kteří často bývají při tom, když jejich klienti doma umírají.
Například pracovníci domácího hospice Cesta domů potvrzují, že už několikrát byli svědky toho, že lékaři pražské záchranné služby pozůstalým nabízeli právě pohřební službu Helfi. "Setkáváme se s tím u některých lékařů. I když si pozůstalí mohou vybrat jakoukoli pohřební službu, lékař jim tvrdí, že musí zavolat Helfi," popsala svou zkušenost ředitelka hospicu Martina Špinková.
Pitva jako trest pro pozůstalé
Pokud však mají příbuzní zemřelého objednanou svou pohřební službu, bývají někteří lékaři poměrně nevybíraví. "Před pár dny mi zemřel po krátké nemoci strýc. Protože už bohužel bylo jasné, že zemře, tak se teta domluvila s Pohřební službou hlavního města. Když tedy její manžel zemřel, zavolala sanitku a zároveň i domluvenou pohřební službu," popisuje neteř zemřelého, třicetiletá Hana z Prahy.
Přivolaný lékař při vyplňování papírů souhlasil s tím, že pitva není nutná, protože byla příčina úmrtí jasná. "Řekl, že zavolá pohřebáky. Když však teta opáčila, že už jedou, tak se rozzlobil. Nutil ji k tomu, aby svou objednávku zrušila a využila nabídky jím doporučené pohřební služby," dodává příbuzná. Protože její teta trvala na svém, lékař se naštval a poznámku "nepitvat" přeškrtl a napsal, že pitvu doporučuje.
Lékař přitom pitvu musí nařídit jen v několika případech: pokud je příčina smrti nejasná, narodí-li se dítě mrtvé, nebo když zemřelo do patnácti let. Dalším případem je smrt ženy v souvislosti s těhotenstvím, při porodu či po něm. "Nebo také u násilné smrti, sebevraždy, nebo je-li podezření, že ke smrti došlo v souvislosti se špatnou zdravotní péčí," vyjmenoval mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Praxe je taková, že pokud lékař ví, že měl zesnulý vážnou diagnózu a jeho smrt se v podstatě čekala, tak ji nikdo zbytečně nenařizuje. "Postup kolegy, který se v tomto případě takto zachoval, proto moc nechápu. Je pravda, že to asi budí trochu podezření. Stojí to navíc peníze ze zdravotního pojištění, protože tyto pitvy hradí pojišťovny," řekla lékařka z pražské záchranky, která chtěla zůstat v anonymitě.
Ředitel záchranky: Žádnou smlouvu s nikým nemáme
Ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz sice potvrdil, že podobné jednání lékařů v minulosti už řešil, podle jeho slov však šlo jen o tři případy. "Toto je samozřejmě špatné. My však na rozdíl od jiných záchranek v krajích smlouvu s žádnou pohřební službou nemáme," řekl Schwarz.
I když protežování pohřební služby ředitel pražské záchranky odmítá, lékaři mluví jinak. "Vím, že někteří kolegové příbuzným zemřelého doporučují pohřební službu Helfi. Slyšela jsem i o částkách v řádu stokorun za takovou reklamu," dodala lékařka pražské záchranky.
MF DNES se včera snažila kontaktovat vedení pohřební služby Helfi, ale jeho vyjádření se zatím nepodařilo získat.
