Přijímaná opatření pak nejsou ani spravedlivá ani racionální. Častým efektem je nečinnost nebo málo efektivní řešení.
Dosud byla tato impotence považována za nejhorší vlastnost OSN. Nyní jsme však konfrontováni s něčím, co nemá v historii obdobu. Několik členských států OSN vzalo do svých rukou právo a bez ohledu na většinové mínění, dokonce bez ohledu na fakt, že další státy hodlaly uplatnit právo veta v RB napadly vojenskou silou členský stát OSN a to za účelem násilného svržení vlády tohoto státu ve jménu exportu svobody amerického typu .
Není to poprvé, co státy tvořící současnou spojeneckou koalici realizovaly podobné aktivity.
Je to náhoda, že se k okupaci Iráku spojili, nebo je tato spřízněnost osudu určujícím faktorem současného dění?
Připomeňme si krátce minulost koaličních partnerů.
Příklad a vzor - Španělé.
S opravdovým zápalem uváděli na pravou víru indiány v Jižní Americe, zničili místní barbarskou inckou kulturu a její nositele , přetavili šperky ve zlaté pruty kvůli pohodlnějšímu transportu - to vše k větší slávě křesťanstva.
Dokonalost sama - Angličané - Američané . Neměli na severu tak vysoké ambice, šlo jim pouze o půdu a peníze.
Ve jménu této touhy následovala genocida původního obyvatelstva i když - pravda - část území získali od opilých indiánů za pár beden vhisky bez boje.
Nezotročitelnost původního obyvatelstva dohnala Američany k originálnímu řešení , totiž k zavedení novodobého otrokářského řádu . Lov otroků v Africe a obchod s nimi zajistil dlouhodobou prosperitu nejen této anglické kolonii ale i zrodivším se Spojeným státům americkým. 4 miliony černých lidí udělá kus práce. Ve své slavné a vznešené Deklaraci nezávislosti roku z roku 1776 a neméně slavné Ústavě z roku 1787 jaksi opomněli otroctví zrušit.
Teprve za - slovy šestnáctého prezidenta Abrahama Lincolna v roce 1865, byl k ústavě připojen XXIII. dodatek ,který otroctví zrušil. Stalo se tak 78 let po jejím schválení jak jinak - z ekonomických důvodů. Sever potřeboval černou pracovní sílu a bavlníkové plantáže přestaly být prioritou. Málem se kvůli tomu sami vyvraždili.
A zbytek původního obyvatelstva? Dodnes žije v rezervacích.
Dalším členem koalice je Turecko , rovněž historický šiřitel kultury, který se nesmazatelně zapsal do osudu jižních Slovanů a celého Balkánu. Ten ho, jak známo , v rámci své kulturní mise obsadil a způsobil tak imigraci souvěrců do Kosova, Bosny a Hercegoviny. Tento počin dodnes nese jistě pozoruhodné ovoce.
A Australané či Novozélanďané? Stejná přivandrovalecká filosofie popírající historické právo, stejné metody šíření bílé kultury - vždy a zásadně na úkor původních obyvatel.
Koho však dnes zajímají historické reminiscence ? Lidstvo zapomíná a kdo zapomíná ,musí si často některé tragedie prožít více jak jednou. Právě se tak děje.
Svoboda pro Irák? "Ne" svoboda pro další přivandrovalce s přirozenou touhou vykořenit původní kulturu, svoboda pro kšeft a drancování nerostného bohatství.
Ničeho se nebudou štítit. Zasejí nenávist mezi skupiny místního obyvatelstva . Kurdům slíbí stát a některý z generálů namaluje na mapě pár nových čar aby v budoucnu mohly být příčinou dalších válek.
Dnes se jim nelíbí Sadám Husajn, tak budou podporovat jeho nepřátele, byť by to byli stejní nebo větší vrazi - stejný model jako v Afganistanu. Byli to přece oni, kdo vypěstovali Taliban, aby jim pomohl porazit Rusy.
Také ovoce, které sklidí bude mít stejnou chuť - bude trpké.
Chtějí aby byl Irák jejich protektorátem. Ničitelé kultury budou řídit její obnovu.
Pro svá vojska nepochybně zřídí kvalitní bordely s mezinárodní obsluhou, možná vybudují sítě supermarketů a rychlého občerstvení v poušti s protiprachovou úpravou.
Politika bez ideologie, politika bez filosofie je jako tělo bez duše. Kudlanka, pravda, duši nepotřebuje - ani jepice.
Jako vyznavač Masarykovy koncepce politiky, která má být naplněním humanity, jako příslušník malého národa, který byl v minulosti opakovaně objektem agrese a to jak v historii dávné v časech spojovaných se jménem Jana Husa tak i v historii zcela nedávné, cítím potřebu vyjádřit se nediplomaticky - tedy otevřeně k tomu, čeho jsme v dnešních dnech všichni svědky.
OSN se tak jako všechno na tomto světě udržuje ideály, ze kterých vzniklo. Vzdá -li se těchto ideálů, nemá důvod existovat.
Je nejvyšší čas na půdě této instituce nazývat věci pravými jmény a to i v případě, že se jedná o kritiku spojence, ba dokonce i tehdy, že nám to přinese škody. Nebudeme totiž přizváni k dělení kořisti.
Tuto účast bychom ostatně měli sami odmítnout - jsou to nejen špinavé, ale i krví nevinných zbrocené peníze.
V tomto globálním světě má zpochybnění existence mezinárodního práva globální důsledky.
Tomuto zpochybňování je třeba nekompromisně bránit. Zatím není lepší místo pro tuto obranu jak OSN. Jak by měla tato rezoluce vypadat, pokud by platilo ono biblické: " Tvá řeč budiž ano, ano - ne, ne. "?
1/ Státy, které na Irák zaútočily se z pohledu mezinárodního práva a charty spojených národů dopustily válečné agrese.
2/ Obnova Iráku bude prováděna na náklad agresorů formou válečných reparací.
3/ Výčet škod provede Irák ve spolupráci ve spolupráci OSN.Irák si sám zvolí způsob jakým bude obnova prováděna.
4/ Iiciátoři této akce musí být podle mezinárodního práva souzení jako váleční zločinci mezinárodním soudem v Haagu.
5/ Sídlo OSN by mělo být přemístěno do Evropy neboť Spojené státy americké nemohou být sídlem organizace, jejíž existenci hrubým způsobem zpochybnily.
Dosud platilo, že válečné reparace platil agresor pouze tehdy, když válku prohrál.
Spojené státy americké a jejich spojenci tuto nespravedlivou válku prohráli, byť by na rozvalinách měst a hrobech zabitých vztyčili tisíce svých vlajek.
Aby velmocenské přístupy nemohly již nikdy v budoucnu měnit pravdu v lež a lež v pravdu je třeba odstranit z jednání OSN některé archaické přístupy, které dlouhodobě umrtvují akceschopnost této organizace . Znamená to zrušit právo veta.
Napříště musí být rozhodnutí přijímána na základě většinového názoru všech členských států OSN vždy když rada bezpečnosti nenajde ve věci shodu.
Pokud by zánik bipolárního světa nepřinesl OSN možnost přijímání spravedlivějších řešení jak tomu bylo dříve - například v případě okupace Československa v roce 1968, pokud by opět začala platit zásada omezené suverenity států, pokud by nějaká svatá aliance či jedna velmoc měla rozhodovat o možnosti zavraždění představitelů suverénního státu, okupaci jeho území a drancování jeho nerostného bohatství pak je otázkou, mělo-li vůbec smysl proti rozdělení světa bojovat.
Pokud nechceme popřít smysl našich dějin i našich životů, pokud se nechceme v krátkém čase stát pouhými objekty historie, přestaňme být sluhy a poskoky mocných tohoto světa a braňme pravdu pro kterou stálo zato některým našim předkům i současníkům v Kostnici i v Praze zemřít v plamenech.
- pondělí 31. března 2003
- 8