Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroj blízký Pugačovovi. Podání žaloby u arbitrážního soudu v Haagu následně potvrdil ruskému listu RBK Pugačovův mluvčí Dmitrij Moročenko, ale bez dalších podrobností. Ty mají v úterý oznámit bankéřovi právníci na tiskové konferenci v Paříži.
Reakci ruské vlády, která Pugačova stíhá za zpronevěry, se nepodařilo získat. Bankéř tato obvinění popírá, ve vlasti mu však hrozí deset let vězení.
„Pugačov trpělivě čekal na tento okamžik, aby udeřil se svými požadavky hned po Jukosu. Chce, aby osoby zodpovědné za protiprávní převzetí jeho podniků, byly jmenovány a zostuzeny,“ uvedl pod podmínkou anonymity člověk blízký bankéři.
Moskva totiž musí podle loňského verdiktu haagského soudu vyplatit přes 50 miliard dolarů (asi 1,2 bilionu korun) za vyvlastnění ropného koncernu Jukos po uvěznění oligarchy Michaila Chodorkovského (více čtěte zde).
Oligarcha vydělal i na dolech a loděnici
Pugačov získal jmění v éře prvého ruského prezidenta Borise Jelcina, kdy mu patřila jedna z největších bank v zemi, věhlasné loděnice a uhelné doly, a také prý pomohl Putinovi převzít nejvyšší funkci. Avšak po propuknutí finanční krize v roce 2008 se pohádal s některými z Putinových nejsilnějších spojenců, které z exilu obviňuje, že srazili jeho podnikatelskou říši na kolena a vzali si z ní nejlepší kousky.
Pugačovova žaloba se podle RBK opírá o ohodnocení bankéřových ruských aktiv před jejich konfiskací. Pugačov mimo jiné plánoval postavit přímo na Rudém náměstí luxusní hotel.
Pugačovovo jmění v roce 2008 odhadoval časopis Forbes na dvě miliardy dolarů a zařadil ho na 50. příčku na žebříčku nejbohatších Rusů. Ale v říjnu 2010 ústřední banka zrušila licenci Pugačovově finančnímu ústavu Mežprombank, který o měsíc později oficiálně zbankrotoval. Ale ještě dříve Pugačov z banky údajně vytuneloval desítky miliard rublů.
Pugačov, který také býval ve vlasti senátorem, odcestoval z Ruska v roce 2011, údajně na diplomatický pas. Na ruskou žádost na něj Interpol vydal zatykač.
