Slovo si vzal Karel Kühnl a sociální demokraty začal peskovat za to, že veřejně kádrují vedení Unie svobody na ty, kteří nejsou v jejich očích hodni ministerských křesel. A to ještě v době, kdy obě strany oficiálně všechny přesvědčují, že o žádných jménech zatím vůbec, ale vůbec nejednají.
Unionisty nahněvala nedávná slova místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha, který veřejně vetoval Ivana Pilipa, a čerstvý výrok vicepremiéra Pavla Rychetského, který zpochybnil kvality Hany Marvanové coby možné členky vládního kabinetu.
"Kühnl proti tomu ostře protestoval. To nemusíme vůbec jednat, prohlašoval. Padala tam slova, že unionisté nevědí, jestli má smysl se vůbec bavit o vládě, když ČSSD předem označuje některé lidi z unie za nepřijatelné. A notabene zrovna lidi z vedení," popsal situaci účastník rozhovorů.
Odpovědí na Kühnlovo hromování bylo naprosté ticho. Předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla nasadil svůj oblíbený neutrální obličej, ze kterého nevyčte nikdo nic.
"Tvářil se asi tak, jako když Václavu Klausovi někdo říkal něco nepříjemného a on na to jen suše odvětil to svoje: Slyším, slyším. Byli z toho rozpačití, udělali si nějaké poznámky do papírů, ale neřekli na to vlastně tak ani tak," uvedl jeden z lídrů.
Kühnlův monolog byl překvapením nejen pro sociální demokraty, ale i pro lidovce, kteří o tom předem neměli tušení. "Ale myslím, že unionisté byli v právu," řekl posléze místopředseda lidovců Jan Kasal.
To si ostatně podle jednoho z vyjednávačů ČSSD uvědomovali i sami sociální demokraté: "Oni museli formálně protestovat. Největší problém jsme tedy měli s tím, abychom se u Kühnlova vystoupení tvářili vážně."
Překvapivý start klíčové debaty o programu měl zůstat veřejnosti utajen. Oficiálně o něm nikdo neinformoval. Na otázky, jak jednání probíhalo, padala unisono odpověď: Atmosféra byla dobrá. "Bylo to velmi klidné, diskusní prostředí, byť to bylo velmi náročné," tvrdí místopředsedkyně ČSSD Marie Součková.
Šéfka unie Marvanová však přiznává, že chvílemi byla debata velmi bouřlivá. Byť ji neprovázela žádná bouchání dveřmi a vyskakování od jednacího stolu, typická pro sestavování Klausových kabinetů.
"Vzrušená debata a překřikování bylo třeba okolo nájemného. Vladimír Špidla je velmi umírněný člověk, ale v jednu chvíli se skoro rozčilil a říkal takové to 'pro boha živýho'. Byla to prostě ostřejší výměna názorů. Ale ve vší slušnosti," konstatovala Marvanová.
Politické špičky "sjížděly" dvacetistránkový dokument slovo od slova šest hodin. Měly jen tři krátké pauzy, aby se protáhly. Po půlnoci, kdy předstoupily před novináře, na nich bylo znát, že mají dost. "Bylo toho tak akorát," ulevila si Součková.
