Když se MF DNES pokusila zmapovat, v kterých krajích se lidé dožívají nejvyššího věku a nejméně umírají na nebezpečné nemoci, dopadla Praha nejlépe. Pokud to však nesledujeme podle okresů - to se pořadí lehce promění a vítězem je Hradec Králové.
Ani pak si však Praha nevede špatně. A to navzdory tomu, že je v hlavním městě nejméně lesů v celé zemi a že také patří mezi místa s nejhorším ovzduším. Tudíž sem sotvakdy budou děti s nemocnými průduškami jezdit na ozdravné pobyty.
Podle expertů však svoje zdraví ovlivňujeme z větší části sami: tím, jak dbáme na životosprávu. V tom má hlavní město díky skladbě obyvatelstva, v níž je mnoho vysokoškoláků, dobré předpoklady.
"Prvenství Prahy mě nepřekvapuje," říká Jitka Rychtaříková, vedoucí katedry demografie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. "Čím vyšší vzdělání, tím nižší úmrtnost."
I strach ze stresu je mýtus. Život na plný plyn nevadí, hůř se mají nezaměstnaní, kteří mají v průměru o deset let nižší naději dožití. Zdraví Pražanů však nahrává ještě jedna věc: lékařů je tu dvakrát více, než je republikový průměr.
Proč je v Praze zdravě a v Ústí ne
Jak vypadá nejzdravější místo v zemi? Je tu nejvíc vzdělaných lidí, nejlepší podmínky pro spokojený život a nejčistší životní prostředí. Má to háček: takové místo není.
Nejzdravěji se žije lidem v Praze, nejdříve umírají na severozápadě Čech a na Ostravsku. Přitom: když se to vezme přes ovzduší, ani v jednom z regionů není oč stát, všechny jsou na tom stejně bídně. Ba dokonce: jak v Moravskoslezském, tak například v Ústeckém či Karlovarském kraji je mnohem víc lesů než v hlavním městě.
Podle expertů je vysvětlení onoho paradoxu jednoduché: větší roli než to, kde lidé žijí, hraje to, jací lidé tu žijí a hlavně jak žijí. "Sociální faktory jsou pro zdraví důležitější než ty přírodní. V hlavním městě například žije více vysokoškoláků, a ti mají větší šanci dožít se delšího věku," podotýká demografka Jitka Rychtaříková.
Vědí totiž, jak se o své zdraví starat, a mají na to peníze. S tím souhlasí i předseda České kardiologické společnosti Jaromír Hradec. "Trávil jsem několik let v Ústí a všiml jsem si, že je tu víc lidí s nižším vzděláním, víc alkoholiků, víc nezaměstnaných."
A třeba intenzivních kuřáků je nejvíc mezi lidmi s nižším vzděláním. Jinak řečeno: optimální by bylo mít školy, dobrou a dobře placenou práci, doktora na každém rohu - a to všechno přemístit někam, kde jsou lesy a ticho. Takové místo není, ale ideálu se jakžtakž blíží jižní Morava. Však je to také nejzdravější region hned za Prahou.
Řadu věcí experti a lékaři však vysvětlit nedokážou. Třeba to, proč se v jižních a západních Čechách umírá na nádory víc než jinde. "Říká se, že v jižních Čechách je hodně přirozené radioaktivity, ale v třeba Třebíči je úmrtnost nejnižší," podotýká Rychtaříková.
Na Moravě se na rakovinu umírá méně než v Čechách. Může to souviset s tím, že Moravané pijí zdravější víno, zatímco Češi holdují pivu. "Životní prostředí ovlivňuje naše zdraví z deseti až dvaceti procent. Vše ostatní souvisí se životním stylem a genetickou odolností, a tak nelze jednoznačně vysvětlit, proč jsou na tom lidé někde lépe a jinde hůře," říká Růžena Kubínová ze Státního zdravotního ústavu.
Nenechme se také úplně zmást statistikami. Pořadí okresů je totiž o dost jiné než pořadí krajů. A podobně lze postupovat dokonce čtvrť po čtvrti - třeba právě v Praze. "V Praze je v některých čtvrtích víc infarktů a rakoviny než v severních Čechách," upozorňuje Jaromír Hradec.
Na otázku, které místo by si zvolil pro život on, odpovídá: "Krkonoše či Šumavu. Prostě proto, že je tam příjemnější chodit na procházky než po pražských ulicích." Pohoda je pro zdraví též důležitá, což dokládají lidé z jihomoravských vesniček. Jan Kopečný z Hvězdic se musí po návštěvě Brna dva dny léčit. "Smrad, hluk a prach. Nechápu, jak tam mohou lidé žít," říká.
