V případu krajně pravicové Dělnické strany vláda neshromáždila dost důkazů a soud její návrh zamítl. Ministr vnitra Martin Pecina již v květnu oznámil, že vláda podá další návrh.
Sbírka rozhodnutí shrnuje nejdůležitější verdikty Nejvyššího správního soudu (NSS). Soudci v ní nyní například uvedli, že je nutné, aby vláda shromáždila dostatek důkazů o protiprávním chování strany.
Podle zákona o sdružování v politických stranách je protiprávní například usilování o odstranění demokratických základů státu, snaha o uzurpování moci a potlačování rovnoprávnosti lidí, ale také nedemokratické vnitrostranické uspořádání.
Dále musí vláda doložit, že strana představuje bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát. Je také nutné prokázat, že potlačení práva na sdružování v politických stranách je vyváženo potřebou ochrany nějakých jiných důležitých hodnot.
"Těmito hodnotami jsou zejména zájem na bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a veřejném pořádku, předcházení trestným činům nebo ochrana práv a svobod druhých," uvedli soudci ve Sbírce rozhodnutí.
NSS také znovu zopakoval, že navrhovatel, tedy vláda, nese takzvané břemeno tvrzení a břemeno důkazní, což znamená, že musí návrh řádně podložit důkazy.
Pecina: Musíme to zkoušet znova a znova
Někteří odborníci kvůli prvnímu návrhu proti Dělnické straně ostře kritizovali ministerstvo vnitra, které prý odůvodnění návrhu zcela podcenilo. Vnitro se bránilo tím, že s podobnou argumentací nemělo žádnou zkušenost. Dosud vláda předkládala především návrhy zdůvodněné nedostatky ve finančních zprávách stran, nikoliv protiprávní činností a ideologií.
Vláda podle Peciny podá druhý návrh okamžitě po uplynutí zákonné půlroční lhůty. Připustil, že nový podnět může být opět neúspěšný. "Ale já si myslím, že takovéto věci musíme zkoušet znova a znova," řekl Pecina v květnu.
Jednání o Dělnické straně, které bylo první svého druhu, sledovala v březnu u Nejvyššího správního soudu zaplněná jednací síň, v níž seděli i příznivci strany. Vláda tvrdila, že Dělnická strana zastřešila extremisty a usiluje o svržení demokratického zřízení. Poukazovala na údajné spojení s neonacistickým Národním odporem.
Dělnická strana patří v poslední době k nejaktivnějším subjektům na krajní pravici. Pořádá mítinky a pochody a ostře kritizuje parlamentní strany. Ve volbách do Evropského parlamentu ji podpořilo přes 25 tisíc voličů a přehoupla se přes jedno procento hlasů.
