Televize se u soudů hájila tím, že užití fotografií bylo v souladu s podmínkami takzvané zpravodajské licence. Tedy, že informování o kauze patřilo k veřejnému zájmu, kdy je podstatné podávat informace veřejnosti o nebezpečnosti různých sekt a zapojit širokou veřejnost do pátrání po pachatelích trestné činnosti.
Zveřejnění fotky navíc neprovázely žádné nactiutrhačné informace.
Soud však míní, že zveřejnění fotografie nemělo za cíl informovat veřejnost, ale cíl skandalizační. Tudíž nemůže být zahrnuto pod zpravodajskou licenci.
"Odvolací soud uvedl, že v tomto případě vysoce převyšuje zájem nezletilého dítěte na ochranu před některými necitlivými a nezodpovědnými sdělovacími prostředky před zájmem veřejnosti o informování dění ve společnosti," píše se v odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS).
Tím, že televize zveřejnila neupravenou fotografii nezletilého, zasáhla podle soudů do jeho osobnostních práv, a proto mu bylo přiznáno finanční zadostiučinění.
„Zmíněnou náhradu nemajetkové újmy jsme již vyplatili v návaznosti na rozsudek Vrchního soudu v Praze. K rozhodnutí Nejvyššího soudu se zatím vyjádřit nemůžeme, čekáme na doručení jeho písemného vyhotovení,“ komentovala zveřejnění rozhodnutí NS vedoucí oddělení PR a komunikace FTV Prima Marie Fianová.
Žaloba nejdřív skončila neúspěchem
Chlapcův otec pomáhal Barboře Škrlové, později odsouzené za podíl na krutém zacházení se dvěma jinými hochy, s útěkem do Norska. Dal jí synův pas, a tím také jeho identitu. Škrlová, tehdy dospělá žena, tak pobývala ve Skandinávii pod jménem třináctiletého hocha.
Média později spolu s fotkou Škrlové zveřejnila i chlapcův snímek, což rodina pokládala za neoprávněný zásah do osobnostních práv. Právní zástupce chlapce, dnes už zletilého mladíka, připomněl, že pokud má nárok na ochranu mladistvý pachatel, musí jej mít i oběť.
Žaloba na ochranu osobnosti nejprve skončila neúspěchem, v roce 2012 však NS nařídil případ znovu otevřít a odvolací Vrchní soud v Praze rozhodl ve prospěch chlapce.
Nezletilí měli podle NS nárok na zvýšenou ochranu i před přijetím takzvaného náhubkového zákona z roku 2009.
Kuřimská kauza je patrně nejznámější případ brutálního zacházení s dětmi v Česku. Dva týraní chlapci žili se svou rozvedenou matkou. Podle rozsudku matka, její sestra a známí je od léta 2006 do května 2007 na různých místech zavírali do klecí, bili a jinak týrali.
Škrlová se v Česku nejprve úspěšně vydávala za dívku Aničku a žila v domácnosti s týranými chlapci. Později se v Norsku vydávala za chlapce. Motivy jejího jednání se nikdy nepodařilo uspokojivě vysvětlit. (Články o kauze najdete ZDE).
Matce chlapců uložil soud devět let vězení, její sestře deset let. Škrlová byla odsouzena k pěti letům. Všechny tři jsou už na svobodě.
