Obvodní soud pro Prahu 6 a poté i Městský soud v Praze ho za to potrestaly dvouletým vězením se čtyřletým podmínečným odkladem. V dovolání si Kubiček stěžoval na nepřiměřenou délku procesu a řadu údajných formálních chyb.
Nejvyšší soud případ řešil v dubnu v neveřejném zasedání. Výsledek potvrdil mluvčí soudu Petr Knötig. Podání bylo slovy soudců zčásti "zjevně neopodstatněné", navíc nešlo podřadit pod žádný z dovolacích důvodů, které vymezuje trestní řád.
"Nejvyšší soud jej odmítl, aniž by přezkoumal napadený rozsudek a řízení, jež mu předcházelo," uvedl v rozhodnutí trestní senát.
Od roku 1999
Kubíček prý v březnu 1995 vydíral Patrika Řeháka, který usvědčoval dva advokátovy klienty z loupeže. Podle spisu mu vyhrožoval "náhodným" sražením autem. Tvrdil také, že zajistí svědky, kteří Řeháka osočí z prodeje drog.
Sám Řehák ale později jakékoli vydírání ze strany Kubíčka popřel, vše si prý vymyslel. "Měl jsem velkou fantazii," uvedl loni u městského soudu. Podle soudců však byla změna výpovědi účelová.
Trestní stíhání Kubíčka začalo v roce 1999. Proces zahrnoval i pozorování v psychiatrické léčebně, o kterém musel rozhodovat Ústavní soud (více zde). Pravomocný rozsudek vynesl městský soud až loni. - více zde
Kubíček se dostal do povědomí veřejnosti především dřívější obhajobou doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, ale i zastupováním někdejších komunistických funkcionářů Jozefa Lenárta, Karla Hoffmanna a Milouše Jakeše.
Letos vyvolal pozornost například podáním trestního oznámení na premiéra Mirka Topolánka kvůli jeho kontroverzním výrokům spojovaným s nacismem. Policie ovšem oznámení odložila.
