Největší skeptici v EU jsou Češi

V pondělí byly zveřejněny výsledky Eurobarometru, prvního průzkumu po rozšíření EU o deset nových zemí. Průzkum, kterého se na podzim zúčastnilo třicet tisíc lidí v celé EU, ukázal, že Češi patří mezi nejméně optimistické národy v unii.

"Lze říci, že Češi ztratili optimismus pro příští desetiletí," říká sociolog Jan Hartl.

Lidé v Česku naopak více než ostatní Evropané podporují společnou obrannou a bezpečnostní politiku unie a žádají další rozšiřování EU. Češi také nesdílejí negativní vztah Evropy k USA a vedou v podpoře Američanů v jejich boji proti terorismu.

Bude méně práce, bojí se lidé
Více než třetina české populace očekává, že se jejich rodině povede hůř. Pětačtyřicet procent se obává, že hledání práce bude složitější. Se zlepšením celkové ekonomické situace v Česku pak počítá jen deset procent, což je druhé nejnižší číslo v zemích EU. Necelá polovina Čechů předpokládá zhoršení možnosti zaměstnání ve své zemi.

České postoje jsou v ostrém kontrastu s pocity na Slovensku, kde panuje nejvyšší míra spokojenosti v rámci nových zemí, přestože na Slováky těžce dopadají tamní sociální reformy. "Zřejmě to bude tím, že si na Slovensku už sáhli na dno a nyní čekají, že může být jen lépe. Naopak Češi horší časy teprve očekávají, postrádají sebevědomí, proto se v průzkumu projevují jako národ s menší národní hrdostí," míní Hartl.

Když Češi hodnotili míru prospěchu z členství v EU, zařadili se mezi spíše skeptické národy. Ve srovnání s obdobím těsně před vstupem se snížil počet Čechů (ze 46 na 42 procent), kteří jsou přesvědčeni o prospěchu a výhodách vstupu do EU. Češi jsou tak až čtvrtí zezadu.

Co se dohodlo, platí
Oproti dřívějším výzkumům ukázal poslední Eurobarometr rekordní podporu Čechů evropské ústavě. Pro přijetí euroústavy je 63 procent. Podle ředitele Francouzského ústavu pro výzkum ve společenských vědách Christiana Lequesne to nutně neznamená skutečný souhlas s obsahem ústavy.

"Jde spíše o podporu z principu, něčeho, co bylo dohodnuto," míní. Navíc podle jiného, ale stejně aktuálního průzkumu Eurobarometru by se k referendu o ústavě vypravilo jen 19 procent lidí.

V souvislosti s evropskou ústavou opoziční ODS i prezident Václav Klaus varují, že Česko přijde o část svého vlivu v rámci EU ve prospěch větších zemí. A Češi toto varování vyslyšeli. Pouhých třináct procent lidí přikládá svému hlasu v EU nějakou váhu. "V tom jsou Češi vůbec nejskeptičtější," řekl zástupce Evropské komise Christian Bourgin.

Fandí Spojeným státům
Většina (84 procent) by také uvítala těsnější spolupráci v oblasti obranné a společné zahraniční politiky. Přitom prezident ani opozice nechtějí například o společných evropských jednotkách rychlého nasazení ani slyšet. "Navzdory rozšířené skepsi část obyvatel unii stále vnímá jako realistickou šanci vyjít ze slepé uličky a přestat přešlapovat na místě," vysvětluje tento rozpor sociolog Jan Hartl.

Čím dál více Čechům by také nevadilo, kdyby se unie v budoucnu opět rozšířila o další členské země. Přijetí dalších států do EU podporují dvě třetiny lidí, což je oproti loňskému jaru nárůst o sedmnáct procent. To je v ostrém protikladu s náladami ve "starých" zemích EU, kde je podpora jen třetinová.

Podobné je to ve vztahu k USA, s nimiž se Evropská unie ještě před rozšířením zásadně neshodla kvůli válce v Iráku. I tady je kontrast mezi "starými a novými" zeměmi unie. Česko s 67 procenty vévodí žebříčku, pokud jde o pozitivní postoj k Američanům a jejich boji proti terorismu.

Lidé přeceňují své znalosti
Tušíte, co konkrétně řeší a jaký vliv má Hospodářský a sociální výbor EU nebo Výbor regionů EU? Řada Čechů zřejmě ano, protože téměř polovina lidí si myslí, že oba výbory hrají důležitou úlohu.

Své znalosti o EU hodnotí Češi obecně lépe než občané ostatních států unie. Avšak skutečná úroveň znalostí o faktech souvisících s unií je v Česku nižší než u průměrných Evropanů. U mnohých otázek je znalost konkrétních faktů dokonce nejnižší ze všech deseti nových zemí.

Euroústavu ano, referendum ne

Na Hrad směřuje dopis od předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Je to osobní odpověď na psaní prezidenta Václava Klause, který minulý týden žádal soud, aby prověřil, zda evropská ústava není v rozporu s českou. Rychetský v pondělí nechtěl sdělit, co Klausovi napsal. Prý proto, aby to veřejnost neznala dřív než prezident. Hradní mluvčí Petr Hájek pak vzkázal, že Klaus dopis ještě nečetl: "Až přijde, tak na to určitě nějak zareagujeme."

Česko nepatří mezi největší odpůrce ústavy
Nicméně podle odborníků na ústavní právo nelze očekávat, že by soud nyní začal euroústavu zkoumat. Vláda totiž dosud dokument nepředložila ke schválení, teprve pak může prezident nebo zástupci parlamentu dát k soudu podnět. Obecně je Klausův dopis považován za snahu rozproudit diskusi o euroústavě, kterou on sám považuje za zcela nepřijatelný zásah do české suverenity.

Zatímco prezident a spolu s ním opozice ústavu odmítá jako celek, podle v pondělí zveřejněných výsledků Eurobarometru je většina  Čechů pro přijetí euroústavy. Podporuje ji 63 procent, to je vůbec nejvíce od roku 2002, kdy byla dokončena. Při jarním průzkumu měla ústava EU podporu o patnáct procent nižší.

Česko však stále patří k zemím, kde je podpora euroústavy menší, ale zdaleka mu nepatří poslední příčka. V žebříčku evropské pětadvacítky je na šestnáctém místě, z průměru se tak nevymyká. Nejskeptičtější jsou k ústavě Dánové. Hlasovalo by jich pro ni pouze čtyřicet procent. Naopak nejvíce příznivců má v Belgii, a to 81 procent.

K referendu jen 19% lidí?
Šéf zastoupení Evropské komise v Praze Christian Bourgin varoval před tím, aby se zvyšující podpora euroústavě spojovala s předpoklady o tom, jak by mohlo dopadnout referendum. "Záleželo by na tom, kdo by šel volit, i na kampani," řekl. Navíc podle jiného průzkumu Eurobarometru by se k referendu o ústavě vypravilo jen devatenáct procent obyvatel Česka.