Spolu s dalekohledem uvedl počátkem 17. století Galileo do astronomie i pravidlo "čím větší, tím lepší". Řídil se jím i bohatý amatérský hvězdář William Parsons, pozdější lord Rosse. Narodil se 17. června 1800 v anglickém Yorku, ale působil hlavně na svém statku v Irsku, kde od šestadvaceti let náruživě pracoval na největším teleskopu světa. Začínal od samého počátku: naučil se ze speciálního bronzu odlévat přesná dutá zrcadla, naučil se předcházet jejich praskání a borcení při chladnutí. K jejich povrchové úpravě vynalezl speciální parní brusku, sám zkonstruoval i potřebné pomocné přístroje a mechanismy. Výsledné zrcadlo mělo průměr 182 cm a ohniskovou vzdálenost asi 18 m. Tubus k němu byl zhotoven z jedlového dřeva sevřeného obručemi. A to hlavní - přístroj zvětšoval až třitisícekrát! Měl jen jednu vadu - vážil přes čtyři tuny a při tehdejších technických možnostech se s ním prakticky nedalo hýbat. Ale i to nakonec zažraný teleskopista vyřešil: nechal postavit dvě vysoké tlusté zdi a dalekohled mezi ně zavěsil. Mohl ho pak zvedat jen ve svislém směru, ve vodorovném se musel spoléhat na rotaci Země. Když v únoru 1845 konečně zaměřil Parsons chřtán svého bumbrlíčka na oblohu, čekal ho pohled dosud nevídaný: třeba planety veliké skoro jako Měsíc v úplňku! A taky významný objev spirálních mlhovin. William Parsons zemřel roku 1867, ale na větší dalekohled si svět musel počkat ještě půl století.
První vlaštovka
16. června 1965, šestnáct měsíců po návrhu federální obchodní komise, schvaluje senát USA zákon, podle kterého na každé krabičce cigaret musí být varování, že kouření škodí zdraví. Kuřáky to asi moc neovlivnilo, ale už se nemohli vymlouvat, že nevěděli... Což ovšem platilo jen do letoška, kdy americký soud vůbec poprvé odsoudil jeden tabákový koncern k zaplacení dvaceti milionů dolarů kuřačce umírající na rakovinu.
Otec Austrálie
19. června 1820 umírá v Londýně botanik Joseph Banks (narozen 1743), nazývaný otec Austrálie. Jako pětadvacetiletý absolvent Oxfordu se zúčastnil první Cookovy cesty kolem světa. Během ní našel na jednom místě Austrálie tolik nových druhů rostlin, že Cook přejmenoval oblast přistání na Botanický záliv. A právě ten Banks navrhne Dolní sněmovně jako ideální místo k založení první stálé (pro začátek trestanecké) kolonie v Austrálii roku 1788. Banksovo jméno nese například souostroví v Melanésii, ostrov v severní Kanadě, poloostrov, mys, průliv, hora (vesměs v Austrálii), dále jeden rostlinný rod a okrasný druh borovice.
Sto let brněnské "šaliny"
21. června 1900, čtyři roky po Praze, začíná i v Brně jezdit elektrická tramvaj. Trati zdědila po své parní předchůdkyni. Do tří let se rozroste na pět linek o celkové délce skoro 23 kilometrů. Obhospodařovat je bude 41 motoráků a 12 vlečnáků, které v tehdy stodesetitisícovém městě přepraví ročně sedm milionů osob.
Zapomenutý průkopník počítačů
22. června 1910 se v Berlíně narodil Konrad Zuse (zemřel 1995), vedle svých známých angloamerických kolegů neprávem opomíjený otec počítačů. Už jako čerstvě vystudovaný stavař dostal patent na počítač a do dvou let dva sestrojil. Z téhož materiálu, tedy z telefonického odpadu, pak roku 1941 sestrojil i třetí, který byl asi prvním prakticky použitelným, programově řízeným počítačem světa. Za dosti obtížných podmínek pak Zuse na samém konci války dokončil stroj ještě výkonnější. Ten - propašován do Švýcarska - sloužil na curyšské technice až do roku 1955.
- pátek 16. června 2000
