Největší hromadná nehoda záchranáře vyškolila, museli nakoupit i prádlo

  16:00aktualizováno  16:00
Největší hromadná nehoda na D1, která se stala 20. března právě před deseti lety, se výrazně podepsala i na práci záchranářů a hasičů. Kvůli lepší komunikaci dostali například modernější vysílačky. A kvůli mnohahodinovému pobytu na mrazu přišli na to, že nutnou výbavou je i termoprádlo.

V hustém sněžení havarovalo na D1 přes sto aut. (20. března 2008) | foto:  Dan Materna, MAFRA

„Tu nehodu vidím i dnes stále velmi živě. Do té doby totiž žádná taková v rámci České republiky na dálnici nebyla,“ vzpomíná tehdejší velitel zásahu Jiří Herner z hasičského záchranného sboru kraje Vysočina. „Hodně mi ji připomněla havárie, která se stala letos 16. ledna v podstatě ve stejných místech, jako před deseti lety. S rozdílem v menším počtu vozidel, ale převážně nákladních aut,“ srovnává Herner. Zatímco letos v lednu byla dálnice 19 hodin uzavřená kvůli 23 nehodám, do kterých se zapletlo celkem 59 vozidel, před deseti lety se na D1 u Jihlavy srazilo ve 93 nehodách 231 aut. Na dálnici mezi 91. a 134. kilometrem uvázlo odhadem dvacet tisíc lidí.

S takovou nehodou se do té doby záchranáři nesetkali. „O zraněné, kterých naštěstí tolik nebylo, jsme se postarali jako první. Hasiči provedli několik vyprošťování a záchranná služba vyhlásila na dvě hodiny hromadné neštěstí,“ dodává plukovník Herner. Účet za nehodu překvapivě nebyl tragický, šest lidí bylo zraněno těžce a dalších 24 lehce.

Chyběly vysílačky a všem byla zima

Zásah z března 2008 byl v mnohém precedentní. Hasiči z Vysočiny si například poprvé dovolili přeřezat svodidla na dálnici. „Tehdy jsme rozřezání svodidel hodně řešili. Někdo musel rozhodnout, co a jak udělat. Oproti tomu při letošní lednové nehodě jsme nad tou samou situací už moc nepřemýšleli a prostě dělali, co máme,“ popsal Herner nové zkušenosti. Díky vytvoření přejízdného pásu se osobní auta dostala z dálnice pryč. Sice musela v jízdě pokračovat opačným směrem než původně, ale řidiči nemuseli čekat na zprůjezdnění uzavřeného úseku.

Fotogalerie

Některé věci však zůstávají stejné. „To hlavní, co si z nehody uvědomuji a co stále platí, je neochota řidičů udělat prostor záchranným složkám,“ zdůraznil Herner. Podle všeho někteří z nich neuvolňují střední dělící pás, aby záchranka, hasiči nebo policie mohli co nejrychleji a nejbezpečněji projet k místu nehody.

Práci na místě záchranářům komplikovalo počasí a také komplikované dorozumívání s kolegy. Podle Hernera se hasiči a zdravotníci domlouvali hlavně osobně. Sanitní vozy tehdy totiž používaly jen mobilní telefony nebo radiostanice v autech. „Až po nehodě jsme pořizovali ruční radiostanice a také stany pro hromadné neštěstí jak pro skrytí pacientů, tak našich záchranářů v nepříznivém počasí,“ vzpomíná ředitelka zdravotnické záchranné služby na Vysočině Vladislava Filová.

Nafukovací stan pro hromadné neštěstí se používá hlavně v zimě nebo při chladném deštivém počasí, jelikož je možné ho vytápět. Jedná se v podstatě o klasickou plachtu, kterou nafouknou kompresory. Dostat totiž těžce zraněné pacienty na lůžkách do vyhřátých autobusů, které mají k dispozici hasiči, je totiž komplikované.

Stan pro hromadné neštěstí stojí až půl milionu korun, jedna ruční radiostanice pak okolo 40 až 50 tisíc korun. „Byla to pro nás opravdu velká, ale nutná investice, jelikož jsme vybavovali zhruba šedesát záchranných vozů,“ konstatovala Filová. 

Dokoupit se musely také dopravní výstražné trojúhelníky, které označují sektory pro ošetřování pacientů nebo kvalitnější termoprádlo, jež záchranářům chybělo při dlouhých zásazích v zimě. „Každý záchranář má kromě standardního vybavení nárok na jeden kus termotrika, kukly, softshellovou mikinu nebo vestu,“ upřesnila Filová.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zemanův lékař Halata zemřel během návštěvy v Číně, kde byl s prezidentem

Zeman zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Během cesty prezidenta Miloše Zemana do Číny zemřel v úterý lékař Petr Halata, který byl součástí delegace hlavy státu....

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Babiš: Jde o odporný útok na moje děti. Cílem je destabilizovat Česko

Premiér Andrej Babiš při debatě k 100 letům od konce první světové války v...

Český premiér Andrej Babiš se ostře ohradil proti reportáži serveru Seznam Zprávy o údajném únosu jeho syna. Z...

Šest stran vyzvalo Babiše k demisi, budou hlasovat pro nedůvěru vládě

Ilustrační snímek

Kvůli bobtnajícímu skandálu kolem Čapího hnízda šestice opozičních stran - ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí...

Je nás pět až deset procent, řekla Šlechtová k manželství gayů a leseb

Exministryně obrany Karla Šlechtová

Páry homosexuálů se dočkaly. Ve Sněmovně začal souboj o to, zda i gayové a lesby budou moci uzavřít manželství. Zatím...

Další z rubriky

Důvěra v Babišovu verzi příběhu o Čapím hnízdě klesá, ukázal průzkum

Praha 6.10.2018 Ano-štáb Ano,komunální volby 2018,senátní volby (Andrej Babiš)

Velká část Čechů postřehla posun v kauze Čapího hnízda a považuje nově zveřejněné informace o údajném únosu Andreje...

Do konce týdne slunečno, ale někde s mlhami, hlásí meteorologové

Ilustrační snímek

Dnes bude zpočátku hodně oblačnosti, místy s mlhami, ale během dne se mlhy většinou rozpustí. Až do neděle...

Babiš mladší: Můj otec lže, chci vypovídat o svém únosu

Andrej Babiš mladší během pobytu na Krymu

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz