Žulový balvan přepravuje speciální tahač, který je dlouhý jako fotbalové hřiště, vysoký jako dvoupatrová budova a na šířku měří deset metrů. Má celkem 196 kol a 44 náprav. Cesta z kamenolomu do uměleckého muzea měří celkem 170 kilometrů a obří stroj ji urazí za jedenáct dní.
Transportér se po kalifornských silnicích šine pouze v noci, a to maximální rychlostí 12,8 kilometru v hodině. Úřady musely na jeho trase odstrojit sloupy vysokého napětí a na jeho zdlouhavé odysee ho doprovází dvacet vozidel. Samotný balvan ve tvaru slzy je během své přepravy zabalen v ochranném celofánu.
Přípravy na cestu včetně povolení průjezdu od jednotlivých měst zabraly čtyři roky. "Je úsměvné, že Egypťané na přepravu věcí nepotřebovali dieselové náklaďáky s obřími koly. Také ale nemuseli projíždět 22 městy. A v Kalifornii má k tomu každý co říct," řekl listu The Daily Telegraph ředitel muzea Michael Govan.
Až balvan dorazí na místo určení, položí ho týmy stěhováků přes připravený příkop. Instalace umělce Michaela Heizera nese název Levitující masa, protože návštěvníci, kteří budou pod monolitem procházet, budou mít dojem, že kámen nad nimi visí ve vzduchu.
Samotářský tvůrce monumentálních děl nosí nápad v hlavě od roku 1968, dlouhá léta ale nemohl najít vhodný kámen. Nakonec ho objevil v údolí Jurupa Valley východně od Los Angeles.
