"Těch uštěpačných poznámek, co jsem musela vyslechnout. Jednou mi řekli: A nemyslíte, že vám ty čtyři roky budou chybět? Co jsem si měla myslet? Proboha. Přece po mateřské nemám místo mozku plodovou vodu," napsala MF DNES například Kamila Kolečková, která patří mezi stovky lidí, jež reagovali na seriál o diskriminaci při hledání zaměstnání.
Další žena má potíže při hledání práce kvůli svému věku. "Ovládám čtyři jazyky, počítač, řídila jsem oddělení s pětadvaceti lidmi, umím účetnictví, za sebou mám stáže v zahraničí. Přesto práci sháním už dva roky. Marně. Datum narození nejde zamlčet," říká čtyřiačtyřicetiletá Jaroslava Beranová.
Jaroslava Beranová má pravdu: Že má žena doma malé dítě, se dá u pracovního pohovoru zamlčet a některé to již dělají. Jenže o roce narození se při přijímacím pohovoru lže jen velmi těžko.
Lidé, kterým se blíží padesátka nebo ji už dávno překročili, tak mají ještě těžší pozici při hledání práce než třeba mladé matky s dětmi. "Sehnat práci, když jsem oslavil padesáté narozeniny? To je jako vyhrát v loterii," konstatuje vysokoškolák Vladimír S. Jméno zveřejnit nechce. Práci stále hledá a bojí se, že by měl ještě větší potíže.
Svůj pohled na věc však napsali či zavolali do redakce i sami zaměstnavatelé. "Diskriminovaní jsou spíš ti, kteří musí s mladými matkami pracovat. Nikdy nevědí dne ani hodiny, kdy ta kolegyně do práce nepřijde, protože jí onemocnělo dítě. Pro spolupracovníky to znamená, že musí dělat za ni," říká muž, který řídí v Praze firmu s pětatřiceti lidmi.
