Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nejstaršímu šumavskému stromu bylo 513 let, ostatní se běžně dožívají stovky

  16:17aktualizováno  16:17
Stromy na Šumavě se dožívají průměrně 98 let, tomu nejstaršímu bylo dokonce 513 roků, ukázal průzkum ekologů. Věk stromů zkoumali odborníci od července roku 2003 na 840 místech. Průzkumem prošlo téměř 10 tisíc pařezů na kalamitních holinách a na pasekách po plánovaných těžbách.

Věk šumavských lesů je velice různorodý, ukázal průzkum ekologů | foto: NP Šumava

Podle Pavly Čížkové z oddělení ekologie správy parku byla průměrná šířka letokruhů 2,47 milimetru. Maximální pak 10,65 a minimální 0,17 milimetrů.

"Obecně platí, že čím je strom větší, tím je i starší. Na mnoha místech Šumavy, kde roste odhadem 40 milionů vzrostlých stromů, je to však jinak. Existují totiž místa, ve kterých menší smrky z podrostu jsou stejně staré nebo starší, než velké smrky z nadrostu," upozornila Čížková.

Extrémem byl strom starý 280 let, jehož pařez měl průměr pouhých 30 centimetrů, a nejstarší 513 let starý strom z Boubínského pralesa s tloušťkou 67 centimetrů. Ten se zřítil před šesti lety.

Rozdíl v lese? I osmdesát let

Vzhledově šumavské lesy vypadají stejnověké, ale průzkum ekologů odhalil, že převažují lesy různověké. V téměř třetině lesů jsou stromy, kde rozdíl mezi nejmladším a nejstarším stromem je více než 80 let.

Doposud byly hlavním zdrojem informací o věku lesa lesnické mapy, ve kterých jsou jednotlivé porostní skupiny rozděleny barvou podle dvacetiletých věkových tříd. Na zachycení skutečného věku šumavského lesa však podle výzkumníků dvacetiletá kategorie nestačí.

Mnohé mapy nedávají přesný obraz a nezohledňují odchylky ve schopnostech růstu jednotlivých stromů. Extrémním příkladem je podle Čížkové lesní porost zařazený lesnickou mapou do kategorie 80 až 100 let, ale ve skutečnosti je tvořen stromy starými 110 až 290 let.

Ani prales, ani umělá kultura

"Věková struktura všech zjištěných pařezů naznačuje, že šumavské lesy mají blíže k lesům samovolně vzniklým na opuštěné zemědělské půdě, než k pralesům nebo vysázeným kulturám. Pro šumavské lesy je typické, že v nejhojnější mladší generaci stromů jsou přítomny rozptýleně stromy starší, výjimečně staré i přes 200 let. Naše lesy jsou, tedy pokud jde o věk, nesmírně rozmanité," dodal vedoucí sekce Správy CHKO Šumava Pavel Hubený.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček míří na oslavu narozenin Vratislava Mynáře (22....
Zeman pověří Babiše sestavením vlády za týden, potvrdil Ovčáček

Prezident Miloš Zeman se po státním svátku začne scházet se zástupci stran, které se dostaly do Sněmovny, a vyjednávat s nimi o povolební situaci. Nejprve se...  celý článek

(ilustrační snímek)
Ostravská ČSSD má nové vedení. Část členů žádá odchod strany do opozice

Boj v ostravské ČSSD, který před parlamentními volbami zdánlivě utichl, se v pondělí opět rozhořel na okresní konferenci strany, kam přišly asi tři stovky...  celý článek

Politici přicházejí na povolební vyjednávání do Poslanecké sněmovny (22. října...
Zestátníme veřejnoprávní média, chce Okamura. Krok k totalitě, míní ČRo

Lídr hnutí SPD Tomio Okamura navrhuje, aby byly zestátněny Český rozhlas a Česká televize. Podle něj veřejnoprávní média špatně hospodaří. Zrušit chce i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.