Škebli vylovili vědci z univerzity v severním Walesu při své výpravě na Island v roce 2006. Věk škeble s latinským názvem Artica Islandica tehdy spočítali podle prstenců na pantu její lastury. Při zjišťování jejího stáří bohužel zemřela.
Stáří škeble se počítá podobně jako věk stromů podle letokruhů. Nejdříve vědci počítali prstence na pantu škeble. Vzhledem k úctyhodnému stáří měkkýše jsou na sebe čáry opravdu hodně nahuštěny. Na milimetrovém prostoru jich je více než pět set, v takovém případě se podle vědců snadno udělá chyba.
Nyní své výpočty ověřovali a spočítali prstence na vnější části mušle, kde jsou rozloženy více rovnoměrně, uvedl server independent.co.uk.
"Napoprvé jsme to spočítali špatně. Možná jsme se poněkud unáhlili v publikování našich zjištění. Ale nyní jsme si absolutně jistí, že jsou naše závěry správné," uvedl Paul Butler z Bangorské univerzity.
Škeble mohou být i starší
Měkkýš dostal po nalezení jméno Ming podle čínské dynastie, jež byla v době jeho narození u moci. Ta v Číně vládla už od roku 1316, název se tak ani po přepočítání věku měnit nemusí.
Vědci rovněž připomínají, že při své výpravě na Island chytili dvě stovky mořských škeblí. "Rybáři jich přitom každý rok uloví tisíce. Je tedy dost dobře možné, že už našli stejně starou nebo i starší škebli než my," dodal Butler. Podle nich mohla Ming žít tak dlouho díky svému neuvěřitelně pomalému metabolismu.
Nejdéle žijící pozemní tvor byl Adwaita, samec želvy, jehož věk se odhadoval na 255 let. Ten zemřel v roce 2006.
V přírodě se ovšem vyskytují i nesmrtelní živočichové. Například druh medúzy turritopsis dohrnii. Místo umírání se prostě "převtělí" do dřívějšího stadia svého životního cyklu. Fakticky tedy nemůže nikdy umřít a její věk nelze spočítat (jak přesně životní cyklus medúzy funguje si přečtěte zde).
