Podle expertů stála za rozvojem prehistorického balkánského sídla sůl. Ta byla v tehdejších časem vážena zlatem. Místo zkoumají odborníci už od roku 2005, teprve nyní však usoudili, že se skutečně jedná o město.
Archeologové odhalili pozůstatky dvoupodlažních domů, svatyní, zdí opevnění a části brány poblíž nynějšího města Provadia kousek od Varny. Jeho stáří datují mezi roky 4700 až 4200 př.n.l., tedy více než milénium před vznikem nejstarších měst v Řecku, poznamenává britský deník The Telegraph.
Vědcům se podařilo nedaleko najít i místo, odkud město sůl těžilo. Tehdejší naleziště patřila mezi největší v celé Evropě. Těžba soli na tomto místě začala kolem roku 5500 před naším letopočtem, když lidé začali vařit v pecích vodu ze slaných zdrojů, uvádí šéf expedice Vasil Nikolov.
Produkce soli byla přenesena mimo lokalitu koncem šestého tisíciletí, což umožnilo zvýšit produktivitu. "Kolem roku 5500 před naším letopočtem jedna pec v Provadia-Solnitsata vyráběla 25 až 30 kilogramů suché soli, v letech 4700 až 4500 před naším letopočtem již výkon pece dosahoval 4000 až 5000 kilogramů. To bylo v době, kdy sůl byla vzácná jako zlato. Dovedete si představit, co to znamenalo," zdůrazňuje Nikolov.
Neobvyklé pohřbíváníLetos zde byla objevena i malá nekropole čili město mrtvých, kterou vědci teprve musejí prozkoumat. Tyto objevy jsou mimořádně zajímavé, konstatoval archeolog Krum Bačvarov z Národního archeologického ústavu. Naráží tak na různé pozice těl a předmětů objevených v hrobkách, které se liší od jiných hrobů z doby neolitu, jež byly v Bulharsku objeveny. Zdroj: ČTK |
Zlaté poklady
Pro ostatní kmeny musela být produkce soli požehnáním, což by vysvětlovalo, proč bylo v okolí nalezeno tolik zlata a dalších cenností. Už před čtyřiceti lety odkryli ve varnské nekropoli pohromadě na tři tisíce kusů nejrůznějších zlatých objektů. Objev je dodnes považován za nejstarší zlatý poklad na světě.
"V době, kdy člověk neznal ani kolo, ani vůz, tito lidé přemísťovali obrovské kameny a stavěli masivní zdi. Proč? Co tu bylo třeba ukrývat? Sůl?" táže se vědec dle AFP.
Na dnešní poměry by bylo osídlení na město příliš malé. Mělo podle vědců jen něco okolo 350 obyvatel.
"Jde o nejstarší prehistorické město. Nehovoříme o městě ve smyslu řeckých městských států či římských a středověkých měst, ale o tom, co je pro archeology město v pátém tisíciletí před naším letopočtem," doplnil podle ČTK Nikolov.
