Lidé u Moravského Krumlova mezi starší a střední dobou kamennou těžili rohovec, který jim sloužil k výrobě pazourků.
"Podobné, ještě složitější a starší doly se našly pouze v Egyptě a byly svého času zcela neočekávanou senzací," řekl archeolog Martin Oliva, vedoucí brněnského Ústavu Anthropos.
Upozornil na to, že v době vzniku dolů v Krumlovském lese vedli předchůdci člověka toulavý život lovců a sběračů. Nebylo zvykem, aby se usazovali na jednom místě. K hloubení šachet u Krumlova v tamním tvrdém podkladu ale potřebovali tisíce hodin.
"Patrně si budeme muset naše názory o způsobu života a prioritách těchto lidí poopravit," doplnil Oliva.
Materiál z těchto dolů sloužil pro celý jih Moravy. "Po většinu pravěku je to dominantní surovina pro celou jižní polovinu Moravy. V některých dobách to jde kupodivu až do Polska, mnohokrát i do Čech a do Rakouska," řekl iDNES.cz Oliva.
Pravěcí horníci razili svislé šachty, které se v hloubce dvou až čtyř metrů rozšiřovaly a z nichž vycházely další chodbičky. U ústí jedné ze šachet bylo nalezeno ohniště. Právě z něj vědci odebrali vzorky, které nechali zkoumat.
S doly v Krumlovském lese se pojí záhada: pazourek se v něm těžil ještě v době bronzové a železné. Patrně to ale bylo již jen z rituálních důvodů, kdy tehdejší lidé vyráběli pazourky, aby se tak dostali do pomyslného kontaktu se svými předky.
Po skončení výzkumu se v okrajové části Krumlovského lesa plánuje vybudování turistické stezky, která bohatou historii této oblasti představí.
