Vyšli si na večeři do vyhlášené restaurace FXB v centru Dublinu, jenže dovnitř nesmějí.
Leda až dokouří a típnou. Do té doby budou mrznout venku, jsou jen tři stupně Celsia. Irsko je první zemí v Evropské unii, která zakázala kouření ve veřejných prostorách. Na pracovištích, v barech. Bez výjimky.
"Diskriminace!" křikne Justin, když otevře dveře a vejde na terasu k ostatním. "Máš pravdu, omezují nás. Copak jsme zvířata? Copak potřebujeme rezervace?" uslyší.
Ve čtyřmilionovém Irsku kouří více než třetina lidí. Vinou kouření v Irsku umírá ročně sedm tisíc lidí, z toho 150 na následky pasivního kouření. Stát na léčení dává ročně miliardu eur. Kvůli tomu zasáhl parlament.
"Nejsem náruživý kuřák, denně si dávám tak tři čtyři, ale ke kávě prostě cigaretu potřebuji. Copak si mám brát šálek s sebou ven?" ptá se postarší muž po obědě v typické irské hospodě. Tváří se dotčeně a z kapsy vytáhne krabičku marlborek. Aby se netrápil, kávu si raději neobjedná.
"Nikdy jsem nekouřila, ale cítím s ním," říká jeho partnerka. V Irsku může kuřák i provozovatel veřejného místa, kde se zákon porušuje, dostat pokutu až 3000 eur, skoro sto tisíc korun.
Vše má pod dohledem speciální restaurační policie. Do boje s kuřáky posílá i návnadu - provokatéry, kteří si v hospodě klidně zapálí. V osamoceném boxu na konci místnosti sedí chlapík a tajně pokuřuje. Když spatří, že se o jeho cigaretě ví, rychle ji típne.
Vypadá jako malý školák, který je přistižen učitelem. Ale možná to je jen návnada. "Hlavně majitelé barů se bouří. Ubude jim zákazníků. Když si chlapi k pivu a přímému sportovnímu přenosu nemůžou zapálit, proč by do baru chodili," vypráví servírka Andrea, slečna ze Zlína, která v Irsku žije už šest let.
Před restaurací FXB jsou stolky s květinami, lidé si k cigaretě přinášejí pivo, kolu nebo koktejl. A debatují o tom, že nesmějí kouřit uvnitř. Irové se zdají disciplinovaní, zákon dodržují. Zatím. Vzbouří se kuřáci? Nebo zůstane zelený ostrov světem bez popelníků?
