Nejsme na divadle, okřikl soudce Dělnickou stranu. O zákazu nerozhodl

Předseda Tomáš Vandas hájil u Nejvyššího správního soudu v Brně existenci své Dělnické strany. Tu navrhla rozpustit vláda kvůli extrémním názorům. "Značku nám vzít můžete, naše názory nikoliv," uvedl Vandas v závěrečné řeči. Soud líčení odročil, rozsudek vynese 4. března.

Předseda senátu Nejvyššího správního soudu Vojtěch Šimíček projednával návrh, který vládě předložil ministr vnitra Ivan Langer. Odkázal v něm na prohlášení Dělnické strany (DS), ve kterém "vyhlašuje nulovou toleranci k polistopadovému politickému systému, po jehož odstranění již delší dobu volá".

"Návrh tak, jak ho předložila vláda, je tak absurdní, směšný a postrádající důkazní materiály, že soud, pokud si bude chtít zachovat svoji nezávislost, ho musí zcela rozhodně smést ze stolu," řekl před začátkem líčení předseda strany Tomáš Vandas novinářům a své stanovisko zopakoval i u soudu.

Vnitro zastupoval ředitel sekce všeobecné správy Václav Henych. Podle něj jsou důkazy o propojení Dělnické strany s neonacisty, například z hnutí Národní odpor, průkazné.

Soudní líčení zahájila demonstrace

Před soudem se ráno konala demonstrace, na které se sešly asi dvě desítky příznivců. Dělnické strany. Část z nich se dostala i do jednací síně, kde pořizovala záznamy na malé kamery. Na vše dohlížela justiční stráž v neobvykle vysokém počtu. Povoláni byli i ti, kteří jinak slouží u krajského soudu. Situaci před soudem hlídala i policie.

"Není to patrné jen na základě předloženého materiálu, ale třeba i z televizních reportáží nebo dalších popisů médií," řekl Henych. "Neznáme Národní odpor, nevíme, kdo je jeho členem," reagoval Vandas.

Podle poznatků policie došlo počátkem roku 2008 k výraznému posunu v aktivitách Dělnické strany, které ji "zejména v důsledku spolupráce s neregistrovaným Národním odporem staví do pozice blízké ultranacionalistickým uskupením", píše se v návrhu vlády na zrušení.

Vandas: Usilujeme o změnu systému

Nejvyšší správní soudu také zajímalo vysvětlení, jak si Dělnická strana představuje změnu systému a zrušení některých politických stran. "Jejich činnost po listopadu 1989 prověří orgány činné v trestním řízení a rozhodoval by soud, stejně jako nyní," tvrdil Vandas.

Zároveň ale připustil, že cílem strany je změna současného systému. "Je pravda, že polistopadový systém je daný ústavou, ale to byl komunistický systém také. To, že je něco dáno ústavou, neznamená, že to je správné a zákonné," řekl Tomáš Vandas.

Soud: Nejsme na divadle

Jedno z vystoupení Tomáše Vandase ocenila asi desítka příznivců Dělnické strany v jednací síni ocenila potleskem. "Nejsme na divadle," reagoval soudce Šimíček a vyzval přítomné, aby se zdrželi jakýchkoliv projevů. Příznivci DS se už další nepřístojnosti nedopustili.

"Jsem rád, že tu tato věta zazněla. Teď už nemám vůbec žádné pochybnosti o návrhu na zrušení Dělnické strany," reagoval zástupce vlády.

Šéf DS poté dodal, že ke změně systému by došlo demokratickou cestou na základě mandátu, který by strana získala díky hlasům voličů v řádných volbách.

Na přetřes přišly u soudu i takzvané ochranné sbory Dělnické strany. Podle Vandase zatím jen monitorují situace na místech, kde je to potřeba a v současnosti mají přibližně dvacet členů.

Některé členy poroty zajímal jejich výcvik. "V současné době  to není na pořadu dne. Opravdu jen monitorují, nepoužívají bojová umění nebo něco takového," uvedl Vandas.

Argumenty vnitra nemusí NSS stačit

Právnička nevládní organizace Tolerance a občanská svoboda Klára Kalibová vyjádřila obavu, zda je analýza ministerstva vnitra určená soudu dostatečně zpracovaná.

Podle Kalibové se resort neměl soustředit jen na rozpuštěnou letní demonstraci DS v Hradci Králové a podzimní události v Litvínově. "Mohli věnovat více pozornosti soustavnému porušování článků Listiny základních práv a svobod," řekla iDNES.cz.

Důvody pro rozpuštění strany mohou být různé, patří mezi ně například snaha uzurpovat politickou moc, ohrožování vnitřní bezpečnosti státu, porušování právního řádu a vnitrostranické demokracie.

Strana napojená na neonacisty

Neziskové organizace a média na spolupráci Dělnické strany s neonacisty začaly poukazovat už v červenci 2008, kdy členskou základnu DS a vedoucí pozice v jejím vedení extremisté ovládli. - čtěte Do vedení Dělnické strany byli zvoleni lidé spjatí s neonacisty

Dělnická strana

Vznikla 18. ledna 2003 na troskách Republikánské mládeže Miroslava Sládka, která byla ministerstvem vnitra rozpuštěna o rok dříve. V jejím čele stojí Tomáš Vandas, asistent výrobního ředitele blíže neurčené pražské stavební společnosti. Vandas se pravidelně zúčastňuje demonstrací pravicových extremistů, na nichž také pronáší projevy. V posledních komunálních volbách DS získala 3 mandáty.

Dělnická strana spojitost s neonacisty odmítá. "Tvrzení o nějakém propojení je buď provokace ze strany agentů tajných služeb a policie, nebo se jedná o tvrzení sekretariátů vládních stran, které se snaží tímto způsobem udržet u moci i po příštích volbách," řekl předseda Dělnické strany. - čtěte Pokud nás rozpustí, bude to jako před únorem 1948, tvrdí Dělnická strana

Skutečnost je ovšem taková, že členové Dělnické strany jsou souzeni pro násilné trestné činy, navštěvují neonacistické demonstrace nebo publikují rasistické články.

Například kandidát DS Erik Sedláček byl nedávno odsouzen za propagaci neonacismu. Šéfka místního sdružení v Litvínově Lucie Šlégrová pochodovala pod vlajkou Národního odporu tento víkend na neonacistickém srazu v německých Drážďanech, kterého se zúčastnilo sedm tisíc pravicových extremistů z celé Evropy. - čtěte Tisíce antifašistů bránily v Drážďanech pochodu neonacistů

Měl by soud rozpustit Dělnickou stranu?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 4. března 2009. Anketa je uzavřena.

Ano 6610

Ne 3775