"Pravá strana byla pryč. Mohla jsem se hýbat, tak jsem vylezla. Musela jsem ale překračovat mrtvé. Byli to lidé, kteří před pár vteřinami ještě poklimbávali vedle nebo se bavili," říká Iva Rysová.
Hasiči a záchranáři dorazili vzápětí, dvacet minut po nehodě přiletěl vrtulník. "Stavěla i projíždějící auta a vozila lidi do kladenské nebo střešovické nemocnice. Ostatní nezranění, včetně mne, chodili zmateně po poli a třásli se zimou a šokem. Zoufalý řidič volal mobilem asi na centrálu a několikrát opakoval - já ho neviděl, já ho neviděl," líčí žena minuty po havárii. Do nemocnice v Kladně ji osobním vozem odvezla shodou okolností lékařka. "Znám ji, je to paní doktorka z očního," podotýká.
Rentgen neodhalil žádné zranění a Iva Rysová s modřinami dorazila ve čtvrt na jedenáct domů. V autobusu jelo právě tolik lidí, kolik je Ivě Rysové let. Pro devět z nich to byla poslední cesta.