"Je to však rozhodně dobrý začátek pro debatu, jak by měl vypadat dobrý systém zdravotního zabezpečení," sdělil agentuře Reuters. Odborníci světové organizace shromáždili data z let 1993 až 1997.
Co je zajímalo především? Zabývali se úrovní vzdělání v jednotlivých zemích a porovnávali výdaje do sektoru zdravotnictví. Žebříček potom byl sestaven na základě "výkonnostního indexu" každé zkoumané země. Tedy na efektivnosti, s jakou tyto země zhodnotily veškeré vstupy do sektoru zdravotnictví.
"Porovnáváme účelnost vložených investicí s tím, nakolik v dotyčné zemi skutečně funguje zdravotnictví," uvedl David Evans, jeden z autorů uvedené studie.
Podle některých vědců však tento postup přináší určitá zjednodušení.
Odborníky překvapilo kupříkladu umístění jihoamerické Venezuely, která podle těchto kritérií předstihla i Kanadu.
"To pochopitelně neznamená, že úroveň zdravotní péče ve Venezuele je lepší," připustil David Evans. Naopak úspěch Ománu znalce nijak nepřekvapil. Úroveň zdravotní péče vysoce převyšuje standard srovnatelných zemí. Omán se také chlubí velice úspěšným programem, kterým za posledních čtyřicet let snížil dětskou úmrtnost na minimum.
Evropské země z oblasti Středozemního moře si podržely lichotivé příčky, které jim náležely již v uplynulých hodnoceních. Příčiny jsou podle autorů studie zřejmé. Na prvním místě citují známé argumenty o pozitivním vlivu zdravé středomořské stravy stejně jako uvolněný životní rytmus a absenci stresů.
To jsou důvody, občas nazývané "francouzský paradox", které si tak oblíbili producenti vín. Zdravá strava a účelné směřování investic stojí i za umístěním Japonska v popředí tabulky.
Africké země na opačném konci hodnocení jsou zmítány občanskými konflikty, nákazou virem HIV a celou řadou dalších nemocí. Na boj s nimi chybějí peníze a dostatek kvalifikovaných lékařů.
