Na „černou listinu“ inspekce se dostaly školy ze všech krajů. Šedesát procent jich zřizují kraje, čtyřicet procent tvoří soukromé. „Je tedy zřejmé, že soukromé střední školy jsou v kategorii škol s vysokou mírou neúspěšnosti u maturity zařazeny více,“ říká Zatloukal s tím, že podíl všech soukromých škol je dvacet dva procent.
Zdaleka největší problémy mají s přípravou k maturitě studenti nástaveb, jednoznačně mezi nimi vedou studenti oboru podnikání. Problémy však mají i školy, které připravují sociální pracovníky, zdravotníky či učitelky pro mateřské školy.
Středoškoláků, kteří u maturity neuspějí, přibývá každým rokem. Na jaře propadlo v rámci celého Česka 28,6 procenta maturantů. Když se připočítají i ti, kdo se k maturitě sice přihlásili, ale nedorazili k ní, výsledek je ještě horší. „Tato hrubá neúspěšnost činila v jarním zkušebním období 37,2 procenta,“ říká ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová. Část tvoří ti, které (často školy ze seznamu) nechávaly projít, ale pak je v posledním ročníku záměrně nechaly propadnout. Tyto školy přijmou zpravidla každého, kdo se přihlásí. „To by nemuselo vadit, kdyby byly schopny jejich vzdělávací handicapy kompenzovat. To bohužel nedokážou,“ říká Zatloukal.
Školy, kterým se nedaří připravit žáky k maturitě, mají podle školní inspekce řadu společných charakteristik.
Tři čtvrtiny z nich přijímají každého uchazeče, ostatní téměř každého. Vyučování v maturitních předmětech se příliš nepřizpůsobuje tomu, že k nim nastupují slabší žáci. Téměř třetinu vyučovacích hodin, které školní inspektoři na těchto školách navštívili, ohodnotili jako jednotvárnou. Učitelé maturitních předmětů se navíc na těchto školách často střídají.
Většina z nich také rok za rokem pokračuje stejně, aniž se zabývá tím, proč se jejich absolventům u maturity nedaří. Příčiny maturitního neúspěchu analyzuje jen necelých čtyřicet procent škol, na které se školní inspekce letos zaměřila.
„Zpravidla nacházejí příčinu ve vysoké absenci žáků, v jejich chybějící motivaci a malém zájmu o obor. Jen v ojedinělých případech bylo součástí sebehodnocení přijímací řízení, metody a formy výuky či fluktuace žáků během studia,“ uvádí zpráva České školní inspekce věnovaná školám s vysokou mírou neúspěchu u státních maturit.
„Na konci třetího ročníku dostalo z maturitních předmětů pětku jen zhruba deset procent jejich žáků, bohužel u některých škol jde o záměrný postup. Nechávají je procházet do vyšších ročníků a pak je ve čtvrtém ročníku nepustí k maturitě,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Chodit do školy musí sami
I mezi školami se špatnou maturitní statistikou jsou značné rozdíly. Například na pražském Středním odborném učilišti Ohradní přijímají do oboru, který kombinuje maturitu s vyučením. „Ze třídy o třiceti žácích jich k maturitě došlo dvanáct, udělalo ji pět,“ říká ředitel Karel Dvořák. Výuční list mají až na dva všichni, kdo na škole vydrželi. „Do školy za ně chodit nemůžu a nikdo mi neřekl, jak je mám motivovat k tomu, aby chodili,“ dodává Dvořák s tím, že maturitu nemůže mít každý.
Nástavbové studium kvůli tomu, že škole dělalo špatnou pověst, úplně zrušil. „První měsíc měli stoprocentní docházku, než dostali razítko, že chodí do školy, aby jim stát platil pojistné, pak chodit přestanou,“ přibližuje běžnou praxi.
Z podobného důvodu letos nepřijímali dálkové studenty na pražské gymnázium Educanet. „Ze sedmnácti dálkových studentů, kteří se k maturitě přihlásili, maturovali jen dva,“ vysvětluje ředitel Jakub Pour, proč se jeho škola jako jediné gymnázium ocitla v hledáčku školní inspekce, a dodává, že u denního studia jejich výsledky odpovídají průměru.
Zrušit obory se špatnou reputací se rozhodla i střední škola z České Lípy. „Od nového školního roku již škola nenabízí dva z pěti maturitních oborů, které měly velmi neuspokojivé výsledky (obory Mechanik elektrotechnik a Technologii potravin),“ uvedla ředitelka školy Hana Kubátová Ortová.
Zároveň se ohradila proti tvrzení, že by její škola patřila mezi nejhorší v republice. „Pokud by tomu tak bylo, tak by zřizovatel školy Liberecký kraj jistě neinvestoval do celkové rekonstrukce několika budov školy více než čtyřicet milionů a neposkytl by jí částku přesahující dvacet milionů na nákup strojů, zařízení, laboratoří, jazykových nebo počítačových učeben,“ dodala.
S námitkou se ozvala také sklářská škola v Kamenickém Šenově, podle níž statistické údaje, z nichž hodnocení škol vychází, nejsou aktuální a nereflektují reorganizaci školy v posledních letech. „(V březnu 2018) proběhlo na naší škole šetření České školní inspekce, která jednoznačně potvrdila radikální obrat v kvalitě výsledků vzdělávání,“ brání se ředitel školy Pavel Kopřiva.
„Musíme se též ostře ohradit proti zcela nepravdivým informacím v článku, které se týkají přijímání uchazečů na naši školu, fluktuace učitelského sboru a nepřizpůsobování výuky potřebám žáků. V případě naší školy nic z toho není pravda. Škola si žáky pečlivě vybírá při talentových zkouškách, na škole učí stabilní, plně kvalifikovaný pedagogický sbor, a žákům se věnujeme individuálně, dle jejich potřeb,“ dodal.
Kdyby měl maturitu každý, pozbude smyslu, řekl v Rozstřelu bývalý šéf Cermatu (05/2017)
